PROFIL SPOLEČNOSTI

Historie společnosti Phonexia sahá do roku 2006, kdy se několik studentů Vysokého učení technického v Brně nadchlo pro výzkum řeči a navrhlo fonémový rozpoznávač. Studenti si záhy uvědomili obrovský tržní potenciál této inovativní technologie, která dokáže určit jazyk, rozpoznat klíčová slova v nahrávce, a dokonce identifikovat mluvčího. Založili spin-off společnost a zakázky zejména z českých státních institucí na sebe nenechaly dlouho čekat. Rozvoj firmy Phonexia tak mohl začít.

 

V čem spočívá podstata projektu a jaké výsledky realizace projektu přinesla, na to nám odpovídá Michal Hrabí, CEO Phonexia.

Co přesně projekt na sjednocení produktů řečových technologií řešil?

Projekt se věnoval vývoji přepisu řeči na text. Chtěli jsme docílit přepisu řeči v reálném čase, tedy okamžitě poté, co mluvíme. Na tom si řada firem vylámala zuby. My ale díky kofinancování z dotací jsme vývoji mohli dát víc energie a lidí a mohli jsme tak technologii dotáhnout do takové podoby, že je obdobně přesná jako Google. Na rozdíl od něj, jsme ale schopni rozšířit slovník o slova, která se používají jenom v konkrétní firmě či továrně. Jednoduchost rozšíření jazykového modulu je to, co nás zásadně odlišuje od konkurence. V další fázi projektu jsme vyvíjeli identifikaci mluvčího podle hlasu. Přesně před rokem jsme byli první firmou na světě, které se podařilo rozpoznat mluvčího podle hlasu jen na základě neuronové sítě. Díky tomu jsme dosahovali vyšší přesnosti než kdokoli jiný. Momentálně pracujeme na tom, abychom zkrátili délku času, který potřebujeme na rozpoznání mluvčího. Dříve to bylo sedm až deset vteřin, dnes to dokážeme za tři vteřiny. Náš systém funguje nezávisle na jazyku i frázi, kterou je potřeba pro rozpoznání říct. To se hodí pro ověření mluvčího třeba při kontaktu s bankou nebo s poskytovatelem elektřiny. Cílem je, aby poskytovatel služby věděl, že ten, se kterým mluví, je opravdu ten daný zákazník a aby nedocházelo k různým omylům nebo podvodům.

Jak moc jsou pro rozvoj vaší firmy důležité dotace?

Potřebujeme samozřejmě finance. Phonexia je firma, která nemá žádného investora a všechen zisk investuje zpět do firmy. Používáme dotační prostředky na to, abychom snížili míru rizika při výzkumu nových věcí a posouvali hranice toho, co je možné. Navíc nám to pomáhá spolupracovat s výzkumným partnerem, tedy s univerzitou. OP PIK je zrovna docela flexibilní, což se mi líbí. Oproti jiným programům sice dostanete poměrově méně peněz, ale je tam větší míra flexibility, takže dokážete vývoj více přizpůsobovat potřebám trhu. To je obrovská výhoda a za mě je to dobrý výzkumně provozní formát grantu.

Podařilo se vám splnit cíle, které jste si vytyčili v projektu ohledně obratu a zisku společnosti?

Nepodařilo, ale během roku 2020 by se to podařit mohlo. V loňském roce jsme měli poměrně smůlu. Značná část našeho obchodu jde do státního segmentu. Měli jsme uzavřít větší zakázky v Německu, Indonésii a Francii. V Indonésii bylo zemětřesení a vláda zrušila všechny nákupy napříč resorty a věnovala volné prostředky na obnovu po přírodní katastrofě. V Německu odešla ministryně obrany na post předsedkyně Evropské komise, kvůli čemuž došlo k resetu celého procesu nákupu na ministerstvu obrany. A něco podobného se nám stalo i v dalších zemích. Tím pádem výsledky vloni byly obdobné jako předloni. Ale jak se říká vše zlé je pro něco dobré. Donutilo nás to udělat kompletní transformaci firmy a přesměrovat více energie do komerčního segmentu. Za rekordní čas čtyř měsíců jsme změnili produktovou nabídku a organizační strukturu. Takže se může stát, že těch výsledků dosáhneme, děláme pro to maximum. Bylo by to štěstí, ale možná si ho zasloužíme po té smůle z loňska.

Jaké jsou další vize společnosti?

Komerční segment je tím, co nás posune o kus dál. Věnujeme se zejména tzv. voicebotům, což jsou stroje, které některé úkony mohou dělat místo lidí. Člověk se pak může soustředit na práci, při které se věnuje zákazníkovi tváří v tvář. Nemusí mu tedy odpovídat jenom na jednoduché otázky typu: kdy je otevírací doba pobočky banky, což je poměrně velké procento telefonátů většiny českých bank. Některé zaměstnávají třeba čtyřicet zaměstnanců, kteří odpovídají na podobné otázky.  To je věc, kterou můžeme jednoduše díky voicebotu zautomatizovat. Můžete takto řešit i reklamace nebo dotazy na dostupnost zboží. To řešíme posledních pár měsíců a pomáhá nám to nastartovat předvídatelný byznys. Druhým tématem je ověření řečníka podle hlasu. Výrazným způsobem přibývá podvodů, které poškozují firmu tím, že se lidé vydávají za někoho jiného. Určitě nechceme opustit ani vládní segment, máme tam velké množství příležitostí, které doufám vyjdou.

Mají podle Vás dotace a smysl a doporučil byste je dalším firmám?

Dotace mají smysl pro firmy, které posouvají hranici poznání někam dál. Když potřebují řešit dlouhodobou konkurenční výhodu a dělají výzkum, jsou granty možností věnovat se věcem, kterým by se jinak věnovat nemohly. Ale mohou zároveň způsobit i nepříjemnou závislost, zvlášť pokud činí třeba čtyřicet procent příjmů firmy. Je rozumné, aby dotace nečinila více něž deset až patnáct procent příjmů, když jste malá nebo střední firma.

 Z jakých věcí, které se Vám díky dotaci podařilo realizovat, máte největší radost?

Asi z rozpoznání mluvčího podle hlasu na základě neuronových sítí. Je to něco, co potvrzuje naši technologickou excelenci a pomáhá nám stále držet dobré jméno a povědomí toho, že tady v Brně se děje něco světového.

Jaké zkušenosti si z projektu odnášíte?

Poměrně příjemně malé množství nepříjemné administrativy v porovnání s jinými granty. Oproti jiným grantům považuji OP PIK za přiměřeně flexibilní.

 

Tiskovou zprávu k projektu ze dne 6. 4. 2020 naleznete zde.

 

ZÁKLADNÍ INFORMACE O PROJEKTU

Název projektu	Vývoj platformy pro sjednocení produktů řečových technologií
Program podpory OP PIK	Výzva II – ICT a sdílené služby – Tvorba nových IS/ICT řešení
Období realizace projektu	13. 12. 2016 – 12. 12. 2019
Celkové způsobilé výdaje	30 267 525,00 Kč
Dotace	13 620 386,25 Kč