Ve vybraných programech podpory v rámci Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (v programech podpory z první a čtvrté prioritní osy a v programu Marketing) má žadatel stanovenou povinnost prokázat vazbu svého projektu na RIS3 strategii. Splnění této povinnosti je předmětem hodnocení projektu výběrovými kritérii (příloha Výzvy Výběrová kritéria pro hodnocení), kdy v podnikatelském záměru musí být jasně identifikovatelná vazba a soulad s RIS3 strategií. Existence vazby na znalostní domény v první prioritní ose navíc zakládá šanci dostat v celkovém hodnocení projektu 3 nebo 6 bodů, v opačném případě 0 bodů. Poradíme vám, vazbu projektu na RIS3 strategii prokázat.

V případě programů v rámci čtvrté prioritní osy (ICT a sdílené služby) a v programu Marketing je postup jednoduchý. Žadatel v podnikatelském záměru uvede, že jeho projekt je v souladu s konkrétním specifickým cílem strategie RIS3. Tyto cíle jsou citovány přímo v příslušném oddíle daných výzev, a to internetovým odkazem na příslušnou stránku v Národní RIS3 strategii.

Postup je snadný i v případě programů první prioritní osy – k jednotlivým výběrovým kritériím je třeba postupovat následovně:

1. V Podkladovém materiálu (dále jen „PM“) žadatel najde oblast, kam výstup projektu oborově a tematicky spadá, čímž určí tzv. aplikační doménu (ve formátu velkých tabulek v PM – př. Kapitola 1.1.1 – Strojírenství – mechatronika). V těchto tabulkách lze pro jednotlivé obory vyhledat východiska a potřeby daného sektoru, které jsou v rámci projektu řešeny a s nimiž je nutné se v rámci podnikatelského záměru identifikovat. Tímto žadatel vyhoví prvnímu binárnímu kritériu. Je však důležité, aby žadatel přesně uvedl v relevantním oddíle podnikatelského záměru/studii proveditelnosti, na kterou aplikační doménu (tj. velké tabulky pro jednotlivé obory v PM) je daný projekt navázán.
2. Pokud je žadatel velkým podnikem, tak je nutné splnit i další binární kritérium, a to vazbu na znalostní domény/doménu, které jsou uvedeny v příslušné velké tabulce Podkladového materiálu (v tabulce, kterou žadatel zvolil pro první výběrové kritérium). Je však důležité, aby žadatel přesně uvedl v relevantním oddíle podnikatelského záměru/studii proveditelnosti, na kterou znalostní doménu v rámci dané aplikační domény je daný projekt navázán.
3. Poslední kritérium – kritérium síly vazby na relevantní znalostní domény, je pak kritérium bonifikační jak pro velké, tak pro malé a střední podniky. Vazba může být přímá nebo přenesená a posuzuje se, jak realizace projektu může ovlivnit danou znalostní doménu. Pro zaručení objektivnosti v hodnocení tohoto kritéria je důležité, aby žadatel přesně uvedl sílu této vazby. Pokud žadatel výslovně uvede, že projekt je realizován ve znalostní doméně např. pokročilé materiály aj., žadatel dosáhne na 6 bodů. Pokud žadatel výslovně uvede, že výsledky projektu předpokládají alespoň částečnou využitelnost v konkrétní/ch znalostní/ch doméně/ách, žadatel dosáhne na 3 body. Je nutno poznamenat, že každý program podpory má toto kritérium nastaveno jiným způsobem. Například v programu Inovace se 3 body bonifikuje nikoliv sekundární/přenesená vazba, ale uvedení samotného záměru/tématu/zaměření projektu pod jednotlivými tabulkami jednotlivých oborů v PM – tzn. pod tabulkou, ve které se žadatel identifikuje v rámci prvního výběrového kritéria (např. pro tabulku „Strojírenství – mechatronika jsou záměry, témata projektů uvedeny v PM od strany 18 v kapitole „Témata VaVaI identifikovaná prostřednictvím EDP“).

Praktický příklad: Žadatel (velký podnik) vyvíjí hybridní motor pro automobily. V Podkladovém materiálu tedy vyhledá oddíl Automotive. Tímto dosáhl shody projektu s aplikační doménou a ve svém podnikatelském záměru uvede, že projekt řeší potřeby a cíle v Automotive tak, jak jej definuje RIS3. Žadatel se úspěšně identifikoval s aplikační doménou a dále hledá tzv. znalostní doménu. Tou mohou být v daném případě například pokročilé materiály či pokročilé výrobní technologie. Tyto znalostní domény žadatel nalezne v Podkladovém materiálu vždy v konkrétní tabulce daného oboru. Dále podnikatel ve svém podnikatelském záměru tedy jasně uvede identifikaci této vazby na konkrétní znalostní domény, tzn. buď projekt realizuje ve znalostní doméně – primární vazba, nebo se předpokládá alespoň částečná využitelnost v konkrétní/ch znalostní/ch doméně/ách – sekundární/přenesená vazba (aj. příklad v programu Inovace výše).

Na straně 4 dokumentu PM si lze povšimnout, že některé vybrané aplikační domény jsou relevantní jen pro vybrané regiony (Chemie a chemický průmysl; Sklářství, keramika; Gumárenství, plastikářství; Textil). V následujícím příkladu vysvětlíme, jakým způsobem může podnikatel uvažovat v případě, kdy na první pohled odpovídá zařazení do jedné z těchto vybraných aplikačních domén, avšak podniká v nepodporovaném kraji.

Praktický příklad: Podnikatel podnikající v plastikářském průmyslu v Moravskoslezském kraji by rád žádal o podporu. Při pohledu do Podkladového materiálu však zjistí, že aplikační doména 1.7.3 Gumárenství, plastikářství je relevantní pouze pro kraje Karlovarský, Královehradecký a Zlínský. Toto nutně neznamená, že o podporu žádat nemůže. Pakliže totiž tento podnikatel vyrábí své produkty pro odběratele např. z automobilového průmyslu, tak se může zařadit pod aplikační doménu 1.3.1 Automotive, která není omezena jen pro vybrané kraje. Tzn. je důležité projekt nasměrovat na ty aplikační domény, které nemají regionální omezení (tj. spadají do kapitol 1.1.1 – 1.6.4 PM).

V Podkladovém materiálu je u každé z domén uveden i výčet CZ-NACE. Závazný a relevantní pro projekt žadatele je však výčet CZ-NACE definovaný výzvou.

Pozn.: Článek byl publikován dne 8. listopadu 2016. Dne 26. června 2017 proběhla jeho aktualizace.