CZ EN

FAQ – CBA – Analýza nákladů a přínosů

Analýzu CBA žadatelé vyplňují přímo v aplikaci IS KP14+. Postup vyplnění CBA v aplikaci IS KP14+ naleznete v prezentaci, která je k dispozici zde.

Citlivostní analýza není povinná pro účely hodnocení CBA. Tuto záložku žadatel vyplňovat nemusí, jedná se o informativní nástroj pro testování CBA; např. žadatele zajímá, k jak velké změně ukazatelů investice dojde při zadání poklesu provozních výnosů o 10% nebo k nárůstu osobních nákladů o 5%.

Je zcela běžné, že k prvním výnosům investice dojde se zpožděním oproti zahájení realizace projektu; v takovém případě bude mít projekt v prvních letech pouze investiční (příp. neinvestiční) náklady a až v dalších letech přibudou provozní výnosy a náklady.

Není však možné, aby byly ve všech položkách prvního roku (investiční náklady, zdroje, provozní výnosy a náklady) vyplněny pouze nuly. V takovémto případě je třeba posunout začátek referenčního období do roku, kdy vzniknou první náklady či výnosy.

Náklady projektu členíme pro účely CBA na investiční, neinvestiční a provozní, další členění je na způsobilé a nezpůsobilé.

Investiční výdaje a zdroje se v jednotlivých letech musí rovnat.

Neinvestiční náklady jsou často zároveň provozní, ale nemusí tomu být vždy (např. jednorázové poradenství). CBA obsahuje záložky k investičním a k provozním nákladům. Do provozních nákladů žadatel vyplňuje všechny neinvestiční náklady.

Na záložce Investice a zdroje žadatel nemá možnost vyplnit neinvestiční náklady, pouze investiční (ať už způsobilé, nebo ne). Neinvestiční část nákladů, např. mzdové náklady, žadatel vyplní na záložce Provozní náklady a výnosy jako provozní náklad Mzdy (ať už způsobilé, nebo ne).

Odpisy jsou investiční náklady po odečtení dotace rozepsané do několika let podle zařazení majetku do odpisové skupiny. CBA ale počítá s celkovým výdajem hned v daném roce, proto se odpisy do CBA nevyplňují.

DPH je výjimkou z nezpůsobilých výdajů a do CBA se neuvádí; jinak CBA počítá s celkovými způsobilými i nezpůsobilými výdaji celého projektu.

CBA nepočítá se zdaněním zisku, který bude vznikat v souvislosti s provozem investice. Ukazatele z toho důvodu mohou vycházet lépe, než v reálu.

Pokud je více sektorů, které odpovídají povaze projektu, žadatel zvolí takové RO, které svou délkou nejlépe odpovídá délce provozování projektu.

Pokud v rámci projektu dochází k několika činnostem, žadatel zvolí RO podle převažující části z hlediska nákladů projektu.

Délka RO je taková, jaká je předpokládaná doba životnosti projektu. Pouze pokud je životnost projektu delší, než maximální délka referenčního období daná sektorem pro referenční období, započítá do CBA žadatel zbylé roky jako tzv. „zůstatkovou hodnotu“ na záložce Zůstatková hodnota.

Žadatel nemá povinnost vyplnit všechny sloupce. Pokud je minimální počet let RO příliš vysoký, poslední roky lze vyplnit nulami.

Z důvodu obtížného vyčíslení přínosů projektu lze v odůvodněných případech zahrnout do CBA výsledky nikoliv pouze za izolovaný projekt, ale za větší část podniku. V takovém případě je potřeba uvést nejen celkové provozní výnosy, ale také celkové provozní náklady.

Do výnosů projektu vyplňuje žadatel úsporu energie dle energetického posudku, tedy o kolik se sníží náklady na energie oproti dosavadnímu stavu.

Do výnosů projektu lze vedle úspor energie dále započítat následující:

Tabulka „Rozdílová varianta provozních nákladů“ bude obsahovat pouze náklady nad rámec dosavadních nákladů (např. nákladové úroky, údržbu zařízení apod.). Pokud se ale rozhodnete z důvodu větší přehlednosti vyplňovat Nulovou a Investiční variantu (spotřeba energie bude v nákladech), úspora bude vyjádřena jako záporná hodnota v řádku Provozní náklady.

Pokud projekt generuje úsporu provozních nákladů, bude uvedena s kladným znaménkem jako provozní výnos. Jako provozní výnos je možné použít i výnosy z činnosti, která bude v nemovitosti probíhat. Lze zahrnout i navýšení tržeb, pokud je důvodem např. větší skladovací prostor. Dalším příkladem je uvést jako výnos úsporu z placení nájemného za dosud využívaný sklad.

Záložka Zůstatková hodnota (ZH) se použije vždy jen v případě, že aktivum bude používáno (a příp. následně prodáno) po dobu delší, než je horní hranice referenčního období.

Vyplněním záložky ZH bude vyplněná hodnota zahrnuta do peněžních toků jako příjem posledního roku ref. období. Doporučený způsob, jak se dopočítat likvidační hodnoty aktiva, která bude zohledněna při stanovení prodejní ceny, je pomocí účetních odpisů. Prodejní cena je čistým příjmem plynoucím z investice, proto patří do ZH. Likvidační hodnota ale nebude počítána z pořizovací ceny (PC) snížené o dotaci (jako v účetnictví), protože při stanovení prodejní ceny se také nevychází ze snížené PC.

Před prodejem ale může být aktivum normálně používáno, čistý příjem (výnosy-náklady) bude rovněž zahrnut do ZH.

ZH může být rozepsána do jednotlivých let (vlastní výpočet ZH – ne) nebo vyjádřena jako součet diskontovaných příjmů (vlastní výpočet ZH – ano). Žadatel uvede poznámku o diskontování do kolonky Způsob výpočtu.

Vlastní výpočet zůstatkové hodnoty ANO

V tomto případě žadatel do záložky zůstatkové hodnoty vyplní diskontovanou hodnotu všech výnosů z dané investice po skončení referenčního období a do kolonky „způsob výpočtu“ uvede, že se jedná o diskontovanou hodnotu.

Vlastní výpočet zůstatkové hodnoty NE (doporučená varianta)

V tomto případě je třeba využít maximální délku referenčního období pro vyplnění všech výnosů a nákladů. Čistý peněžní tok, který projekt přinese v jednotlivých letech po konci referenčního období, vyplní žadatel do jednotlivých sloupců, kde 1. rok na záložce Zůstatková hodnota odpovídá 1. roku po skončení referenčnímu období (např. u referenčního období 15 let odpovídá 1. rok na záložce Zůstatková hodnota 16. roku). V této variantě systém sám provede diskontování položek.

Teoretický příklad: Pořízení nemovitosti za 10 mil. Kč, životnost nemovitosti se odhaduje na 20 let – úč. odepisování 20 let. Na konci 17. roku bude dle plánu nemovitost prodána. Účetní odpis je 500.000 ročně. Prodejní cena nemovitosti je (např. na základě zůst. hodnoty) je odhadována na 1.500.000. Čistý každoroční zisk z provozu v letech 16 a 17 je 250.000.

ZH = diskontovaná hodnota 250.000 + diskontovaná hodnota 250.000 + diskontovaná hodnota 1.500.000.

Do provozních příjmů byla přidána položka Financování provozní ztráty. Vyplněním dodatečných finančních zdrojů do této položky dosáhne žadatel toho, že se na záložce Udržitelnost pro FA změní ukazatel „udržitelnost“ z Ne (křížek) na Ano (fajfka). Tato položka ale nevstupuje do hodnocení CBA.

Ekonomická analýza, pokud je u projektu počítána, má při hodnocení přednost před Finanční analýzou.

Může se stát, že pro některé pořizované investice neexistuje odpovídající položka v tabulce Investiční náklady. Např. v případě pořízení softwaru je možné takový investiční výdaj zařadit do položky HW a sítě. Zařazení nemá vliv na výpočet ukazatelů.

Pokud je projekt dostatečně rentabilní sám o sobě bez započtení dotace, bude tato skutečnost hodnocena negativně v komentáři, který je podkladem pro další hodnocení.

Pro účely CBA nazýváme „projektem“ nejen dobu realizace + udržitelnost, ale provozování do konce životnosti aktiva, tyto pojmy jsou pro nás synonyma.

Rozlišujeme v zásadě 2 fáze projektu: realizace (výstavba budovy, pořízení stroje apod.) a provozování.

Mezi nejčastější chyby žadatelů při vyplňování CBA patří následující:

– započítání splátky jistiny úvěru do finančních nákladů (patří sem pouze úroky, pojištění majetku apod.),
– použití záložky Zůstatková hodnota, aniž byla využita maximální délka referenčního období daná sektorem pro referenční období,
– v prvním roce nejsou uvedeny žádné investiční ani provozní náklady nebo provozní výnosy – selhává výpočet některých ukazatelů,
– částky v CBA (např. výše dotace) neodpovídají částkám v rozpočtu projektu.

Příklad použití investiční, nulové a rozdílové varianty je k dispozici v příloze zde.