1) Patří do způsobilých výdajů také investice provedené mimo bílé oblasti, které však slouží pro poskytnutí vysokorychlostního připojení právě těchto bílých oblastí? Příklad takovéto investice:
Ano, ale budované prostředky nemohou být současně využity k poskytování služeb mimo „bílé oblasti“ a mimo bílá ADM v bílých oblastech.
2) Patří mezi způsobilé výdaje také přijímače (klientské jednotky) sloužící k příjmu vysokorychlostního bezdrátového internetu?
Ano, ale musí být u koncového zákazníka nainstalovány. Nelze financovat pořízení jednotek na sklad. Toto zařízení musí být nedílnou součástí sítě. Koncový bod sítě musí být na výstupu jednotky.
3) Mohou žádost podávat konsorcia více podnikatelských subjektů? Pokud ano, za jakých okolností?
Výzva počítá s tím, že žadatelem bude jeden subjekt. Pokud tedy půjde o sdružení (spolek) s právní subjektivitou (jehož členové jsou podnikatelské subjekty), je takový postup možný.
Ano, ministerstvo je připraveno dodatečně navýšit alokaci této výzvy po vyhodnocení předložených projektů.
4) Někteří žadatelé jsou schopni vykonávat část investic vlastními kapacitami (zejména výkopové a instalační práce).
Odpověď a.: Ne, ale výše jednotlivých nákladů bude součástí hodnocení předkládaného projektu. Mzdy musí být však kapitalizovány a vedeny jako investice. V souladu s ostatními požadavky na vedení evidence o projektu musí být vedena samostatná účetní evidence.
Odpověď b.: Ne, jiné provozní náklady hradit nelze.
5) Co vše spadá do aktivity a) rozšiřování (modernizace) stávající infrastruktury? Jedná se čistě jen o modernizaci stávající infrastruktury tak, jak je uvedeno v závorce nebo je možné slovo „rozšiřování“ možné vykládat i ve smyslu fyzického rozšíření stávající infrastruktury?
Ano, je to možné vykládat i ve smyslu fyzického rozšíření stávající infrastruktury. Je nutné dodržet požadavky na parametry služby podle podmínek této výzvy.
6) Příklad investice: Stávající infrastruktura přístupových sítí bude modernizována, aby splňovala podmínku 30 Mbit/s a bude na ni napojen nově vybudovaný vysílač poskytující bezdrátové pokrytí rychlostí 30 Mbit/s. O jakou aktivitu se v tomto případě jedná?
Technické požadavky na modernizaci, rozšiřování či zřizování nové sítě jsou v rámci tohoto projektu shodné. Musí tedy jít o infratrukturu, která je schopná dodržet požadavky na parametry služby podle podmínek této výzvy.
7) Jak bude řešeno nedodržení rychlosti požadované dle parametrů výzvy?
Bude záležet na konkrétním případu a jeho posouzení. Součástí hodnocení nemusí být jen nedodržení rychlosti, ale i ostatních parametrů výzvy a schopnost sítě zajistit vysokorychlostní připojení 100Mbit/s po roce 2020. Může se jednat i o vrácení celé dotace.
8) Jakým způsobem je nutné řešit projekty, v jejímž rámci bude žadatel realizovat i pokrytí jiných než bílých obytných adresních míst:
Bude záležet na konkrétním případu a jeho posouzení. Varianta uvedená pod bodem b) je transparentnější a odpovídá situaci popsané ve specifická příloze výzvy č. 4, bod 5.2.4.
9) Může v rámci velkoobchodního pronájmu sloužit dotovaná infrastruktura pro pokrytí jiných než bílých OBAM? Zde je myšlen například stav, kdy jiný provozovatel připojí svou vlastní síť na dotovanou a bude tak využívat její kapacity pro pokrytí svých klientů spadajících pod již pokrytá OBAM.
Ne, takovýto postup možný není – viz. specifická příloha výzvy č. 4, bod 5.5.2 – užití velkoobchodní nabídky.
10) Jak postupovat při budování sítě v bílé ZSJ, kde již je část adresních míst pokryta? Je jasné, že tato adresní místa není možné pokrýt za dotační prostředky. Podmínky programu jasně stanovují, že: „Projekt musí být bezpodmínečně realizován pouze v tzv. bílých místech, tj. adresních místech obytných budov, ve kterých neexistuje možnost vysokorychlostního připojení na síťovou infrastrukturu (NGA síť) umožňující službu vysokorychlostního připojení k internetu alespoň o rychlosti 30 Mbit/s a kde je nepravděpodobné, že tato infrastruktura bude do tří let vybudována za komerčních podmínek. Porušení této povinnosti může být správcem daně postiženo odvodem za porušení rozpočtové kázně ve výši dosud proplacené částky dotace.“ Ale jak je to s pokrytím černých adr. míst na vlastní náklady žadatele? A jak by se takové využití vlastních nákladů mělo projevit v žádosti o dotaci a výpočtu požadované výše dotace?
S ohledem na požadavky EK a pravidla OPPIK a rovněž na ceny jednotlivých částí výstavby takové sítě MPO vyžaduje aby: takové postupy byly uplatněny jen v těch částech sítě, kde je možné transparentní rozdělení nákladů oddělením jednotlivých částí fyzické infrastruktury, došlo k takovému oddělení – tj. bez ohledu na počet přípojek se budou dělit náklady podle počtu prvků. To například předpokládá výstavbu přípojné a příp. i souvisejících částí distribuční sítě s využitím oddělených kabelů – s čímž souvisí dělení nákladů na výkop podle počtu prvků ve výkopu – v modelovém případě tedy (u přípojné sítě) na poloviny.
11) Co se týká úhrady poplatku za provoz tzv. licencovaného mikrovlnného spoje:
Mikrovlnné spoje P-P, provozované na základě vydání povolení k provozu je možné uplatnit do způsobilých výdajů pouze z hlediska pořízení infrastruktury (zařízení mikrovlnného spoje a anténních podpěr – stožár, výložná ráhna, vybudování hromosvodu) – a dále instalaci tohoto mikrovlnného spoje. Z hlediska poplatků lze uplatnit jen jednorázový poplatek za vydání povolení k provozu. Do způsobilých výdajů však nepatří poplatky za provoz mikrovlnného spoje (užití kmitočtového pásma), protože v takovém případě nejde o investiční, ale o provozní náklady, které mezi způsobilé výdaje nepatří.
12) Platí vždy, že 1 adresní místo obytné budovy = 1 disponibilní přípojka, nebo v případě, kdy dochází k připojení na síť např. bytového domu s více bytovými jednotkami, je počet disponibilních přípojek roven počtu bytových jednotek na dané adrese? Je možné z definované tabulky NIO nebo jiného dokumentu nějakým způsobem zjistit, kolik bytů se nachází na daných adresních místech obytných budov?
Zveřejněny byly pouze souhrnné údaje o počtech bytů v každé ZSJ.
Ne vždy platí, že počet OBAM = počet bytů.
Pro výpočet lze uvažovat 1 byt na dům sloužící k bydlení, není-li v databázi ČÚZK, pro dané adresní místo uvedeno bytů více.
Návrh počtu budovaných přípojek musí vycházet ze znalosti daného území a je zcela v kompetenci žadatele. Musí reflektovat, mimo jiné, dimenzování prvků sítě ve všech jejích úrovních tak, aby věrohodně bylo možné deklarovat dosažení požadovaných přenosových parametrů rychlosti a kvality.
Typ využití objektu včetně orientačního počet bytů na daném adresním místě lze zjistit z veřejné databáze na portálu ČÚZK a je možné se k těmto orientačním počtům „proklikat“ z mapových podkladů uvedených na stránkách určených pro tento dotační program.
V případě nové výstavby domů, určených k trvalému bydlení bude příjemce dotace postupovat podle skutečného stavu v dané ZSJ.
13) Jakým způsobem mají být doloženy ceny některých rozpočtových položek, např. věcných břemen? Je možné cenu stanovit pouze na základě odhadu investora vycházejícího z dosavadních zkušeností v dané oblasti? Co se týče způsobilosti mzdových nákladů na zaměstnance podílející se na výstavbě sítí, je možné do této položky zařadit mzdy zaměstnanců žadatele, kteří výstavbu koordinuji, nebo je tato položka určena výhradně pro zaměstnance podílející se na výstavbě fyzickou prací? Je třeba výši mzdových nákladů doložit konkrétní pracovní smlouvou, nebo stačí vycházet ze statistik MPSV?
V případě věcných břemen (služebností) je možné v případě, kdy není cena známa, stanovit odhadem investora. Cena však musí odpovídat ceně v místě a čase obvyklé, bude předmětem hodnocení.
Mzdy, nebo jejich část, jsou způsobilým výdajem v případě, kdy přímo souvisejí s realizací projektu, tedy i koordinaci výstavby sítí. Důležitou podmínkou je nutnost tyto mzdy účtovat jako investici (součást vstupní ceny díla). U výše mezd vycházejte ze statistik MPSV, na jejichž základě bude hodnocena hospodárnost mzdových nákladů.
14) Do ceny přípojky vstupují veškeré způsobilé náklady projektu, tedy i např. náklady na projektovou dokumentaci či mzdové náklady? Je třeba, aby byl rozpočet opatřen autorizačním razítkem? Případné nezpůsobilé výdaje, např. na pronájem infrastruktury od jiné společnosti, do ceny přípojky nevstupují, je to tak?
Do výpočtu ceny za přípojku (prosím pozor, nemusí to být nutně shodné číslo s počtem adresních míst obytných budov v projektu, může to být i číslo vyšší – například při více bytových domech/adresních místech) mohou vstoupit pouze způsobilé výdaje v souladu s jejich definicí, a to včetně vlastních mezd – budou-li splněny stanovené podmínky pro jejich zahrnutí do způsobilých výdajů. Další náklady, např. citovaný pronájem infrastruktury od jiné společnosti, pak nelze zahrnout do způsobilých výdajů a tím pádem nemůže ani vstoupit do kalkulace ceny za přípojku. V této fázi přípravy není nutné dokument opatřovat autorizačním razítkem, musí však být součástí podání žádosti a autorizován předkladatelem jako každá jiná jím předkládaná součást žádosti.
15) Ve výzvě je na str. 14 na konci strany uvedeno, že v době předložení první žádosti o platbu musí žadatel doložit územní rozhodnutí nebo stavební povolení a musí mít nabytá vlastnická práva k pozemkům. Pokud bude projekt etapizován a každá etapa se bude týkat výstavby NGA pouze v některých žadatelem zvolených sídelních jednotkách, je možné dokládat povolení a vlastnická práva postupně vždy k územím, kterých se budou jednotlivé etapy týkat, nebo je nutné mít k podání první žádosti o platbu pravomocná územní rozhodnutí ke všem sídelním jednotkám zahrnutých do projektu?
V případě novostavby v rozsahu, který vyžaduje územní a stavební řízení, musí žadatel doložit stavební povolení. Povolení stačí k dané etapě s tím, že nesmí dojít k předložení a proplacení žádné „navazující stavby“. Žadatel musí mít nabytá vlastnická nebo jiná práva k nemovitostem a pozemkům, kde bude projekt realizován a na vyzvání je povinen tato práva doložit. Lze akceptovat nabytá vlastnická nebo obdobná práva, nebo smlouvu o smlouvě budoucí kupní, případně o zřízení služebnosti (věcného břemene), či smlouvy o smlouvě budoucí o zřízení služebnosti.
16) Položky související s pokládáním sítě jsou v RTS/URS velmi těžko dohledatelné, případně v těchto programech nejsou obsaženy vůbec. Chci se tedy zeptat, zda je možné místo rozpočtu ve standardu URS/RTS doložit cenovou nabídku od potenciálního dodavatele stavby?
Jsou 2 možnosti:
Předložit převodník na modelový kilometr výkopu dle položek ÚRS – tedy podle návrhu uvedeného v posledním odstavci e-mailu a následně postupovat tak, jak je uvedeno.
Doložit nabídky společností (více než 1, ideálně 3 a více) na tyto položky, které doloží jejich tržní cenu.
17) Je problém, pokud žadatel bude sdílet práce s propojeným subjektem? Aby bylo možné k budované sítí připojit i černá adresní místa, došlo by k položení dvou sítí s tím, že výkopové práce na páteřní síť by nesl propojený podnik žadatele a žadatel by se na nich podílel úhradou 50 % nákladů. Dotovaná síť by byla vedena jako přípolož k síti nedotované. Více méně se jedná o příklady popisované ve FAQ ve výzvě, body 9 a 11, s tím rozdílem, že by náklady realizoval propojený podnik a žadatel by se následně částečně podílel na úhradě sdílených prací.
Při sdílení nákladů na budování sítě je zapotřebí postupovat v souladu s ustanovením zákona 194/2016 Sb. Je přitom nutné respektovat, že uznatelnými výdaji na budování „dotovaného“ projektu mohou být pouze nezbytné výdaje, které budou kapitalizované v hodnotě dotovaného díla.
18) Jaký dokument je nutno doložit v okamžiku podpisu Rozhodnutí o poskytnutí dotace v případě novostavby v rozsahu, které vyžaduje územní a stavební řízení?
Požadovaným dokumentem je Žádost o vydání rozhodnutí o umístění stavby/Žádost o stavební povolení opatřená podacím razítkem příslušného úřadu/jiným prokázáním, kdy byla úřadu doručena, a to alespoň na jednu dílčí část projektu, jestliže je nutné v rámci výstavby podávat více než jednu Žádost. Dnem podání Žádosti o vydání rozhodnutí o umístění stavby/Žádosti o stavební povolení se zahajuje územní/stavební řízení.
19) Omezení pro nákup fyzické infrastruktury plynoucí z vymezení způsobilých výdajů „předmětná infrastruktura nesmí být předmětem jiného financování z veřejných zdrojů v době udržitelnosti“. Pokud obec vlastní v části chodníků chráničky, lze je odkoupit a uhradit z dotace jako uznatelný náklad?
Pokud toto dílo nevzniklo s dotační podporou (většinou z IROP od MMR), je to možné. Obec musí ve smlouvě potvrdit, že na předmětu prodeje neváznou žádná práva třetích osob (což by mohla být právě třeba zmíněná dotace IROPu). Tato možnost a její podmínky jsou uvedeny v příloze výzvy – Vymezení způsobilých výdajů – Vysokorychlostní internet bod IV. Možnost nákupu fyzické a síťové infrastruktury dle čl. 52 GBER odst. 2d).
