FAQ – Program Aplikace

Plným úvazkem na projektu se rozumí situace, kdy zaměstnanec má 1,0 úvazek u zaměstnavatele a zároveň 1,0 na projektu (což je 100 % úvazek na projektu, tedy plný úvazek). Obdobně to platí pro situaci, kdy zaměstnanec má 0,75 úvazek u zaměstnavatele a zároveň 0,75 na projektu (což je 100 % úvazek na projektu, tedy opět se jedná o plný úvazek). V tomto případě lze v Rozpisu mzdových nákladů (RMN) uznat náhrady za svátky a dovolenou jako způsobilý výdaj.

Způsob vyplnění kolonek v tabulce RMN je následující:

– Součet hrubých mezd – dle mzdového listu se započítá zúčtovaná hrubá mzda daného zaměstnance vč. placených svátků s odečtením nepravidelných/nenárokových složek platu (odměna za práci na projektu, odměna za práci mimo projekt, mimořádné odměny, apod.), náhrad za dovolenou, nemocenské, náhrady za překážky v práci atd.

– Počet odpracovaných hodin u zaměstnavatele – dle mzdového listu se započítá počet hodin pracovního dne vynásobený počtem pracovních dní odpracovaných u zaměstnavatele za nárokované období, a to vč. svátků připadají-li na pracovní dny

– Počet hodin odpracovaných na projektu – hodiny za sváteční den připadající na pracovní den se započítají

– Náhrada za dovolenou a Počet hodin čerpané dovolené za dobu práce na projektu – lze vyplnit a nárokovat

 

Částečným úvazkem na projektu se rozumí situace, kdy zaměstnanec má 1,0 úvazek u zaměstnavatele, ale z toho na projektu jen 0,6 (což je 60 % úvazek na projektu, tedy částečný úvazek). Obdobně to platí pro situaci, kdy zaměstnanec má 0,6 úvazek u zaměstnavatele, ale z toho na projektu jen 0,3 (což je 50 % úvazek na projektu, tedy opět se jedná o částečný úvazek). V tomto případě nelze v Rozpisu mzdových nákladů (RMN) uznat náhrady za svátky a dovolenou jako způsobilý výdaj.

Způsob vyplnění kolonek v tabulce RMN je následující:

– Součet hrubých mezd – dle mzdového listu se započítá zúčtovaná hrubá mzda daného zaměstnance vč. placených svátků s odečtením nepravidelných/nenárokových složek platu (odměna za práci na projektu, odměna za práci mimo projekt, mimořádné odměny, apod.), náhrad za dovolenou, nemocenské, náhrady za překážky v práci atd.

– Počet odpracovaných hodin u zaměstnavatele – dle mzdového listu se započítá se počet hodin pracovního dne vynásobený počtem pracovních dní odpracovaných u zaměstnavatele za nárokované období, a to vč. svátků připadají-li na pracovní dny

– Počet hodin odpracovaných na projektu – hodiny za sváteční den připadající na pracovní den se nezapočítají

– Náhrada za dovolenou a Počet hodin čerpané dovolené za dobu práce na projektu – nevyplňuje se, jelikož nelze nárokovat

 

Experimentální vývoj a průmyslový výzkum jsou podporované aktivity projektu, které mohou být v jeho rámci vzájemně kombinovány. V tomto směru má program Aplikace jediné omezení, dle něhož musí celkové výdaje na průmyslový výzkum činit maximálně 50 % z celkových způsobilých výdajů. Není tedy možné mít celý projekt složený pouze z výzkumných aktivit. Je však možné mít projekt složený pouze z vývojových aktivit.

Limit 50 % je maximální podíl výdajů na průmyslový výzkum na celkových výdajích za projekt, tj. pokud činí celkové výdaje za projekt např. 10 mil. Kč, výdaje na průmyslový výzkum nesmí být vyšší než 5 mil. Kč. Zbytek budou tvořit výdaje na experimentální vývoj.

Dodržení schváleného podílu výdajů na průmyslový výzkum k celkovým způsobilým výdajům za celý projekt je obsahem kontroly závěrečné žádosti o platbu. Nutno dbát na správné průběžné zařazování nárokovaných výdajů k PV nebo k EV.

Definice průmyslového výzkumu a experimentálního vývoje je uvedena v Příloze výzev – Základní pojmy programu Aplikace, případně v příloze č. 6 Výzvy. Průmyslový výzkum je obvykle zaměřen na získávání nových poznatků např. k vlastnostem materiálů a součástek, obvykle v laboratorním prostředí. U experimentálního vývoje jde o využívání již dosud známých poznatků za účelem vývoje (konstrukce) nových nebo zdokonalených podporovaných výstupů projektu.

Podporovanými výstupy projektu jsou: prototyp, užitný vzor, průmyslový vzor, ověřená technologie, poloprovoz a software. Od III. Výzvy je podporovaným výstupem rovněž funkční vzorek. Certifikovaná metodika byla podporována jen ve Výzvě III, IV, V, VI a VII.

Realizace projektu na více místech mimo hlavní město Prahu je možná.

Ano, může, ale realizace výzkumu a vývoje musí probíhat mimo Prahu. Podmínky zápisu provozovny mimo Prahu do Registru živnostenského podnikání jsou upraveny Pravidly  způsobilosti a publicity – obecná část, které jsou přílohou Rozhodnutí o poskytnutí dotace.

Nikoliv, konsorcium může být složeno i z několika podniků bez účasti výzkumné organizace.

Pouze ve výjimečných případech a až po ukončení věcného hodnocení Žádosti o podporu na základě změnového řízení schváleného Ministerstvem průmyslu a obchodu. Není možné měnit hlavního žadatele/příjemce podpory. Více informací ke změnám projektu lze dohledat v dokumentu Kategorizace typu změn projektu zveřejněném zde a příloze č.6 Výzvy – Pravidla způsobilosti a publicity – zvláštní část.

Malý podnik má v případě účinné spolupráce skutečně nárok na 80 % podporu u výdajů vztahujících se k průmyslovému výzkumu a 60 % podporu u výdajů vztahujících se k experimentálnímu vývoji. Omezení 70 % se vztahuje k výdajům všech členů konsorcia. Jedná se o vážený průměr měr podpory všech jeho členů. Pokud by míra podpory celého projektu, tedy vážený průměr, vyšel víc než 70 %, bude maximální výše podpory právě 70 % z celkových způsobilých výdajů.

Dle Metodického pokynu č. 1, který je dostupný u jednotlivých výzev programu Aplikace mohou být výdaje univerzity, za předpokladu splnění podmínek v Pokynu uvedených, hrazeny z veřejných zdrojů.

Pokud je záměrem žadatele získat zvýhodněnou míru podpory za účinnou spolupráci, musí v případě spolupráce s výzkumnou organizací (VO) nést tato VO minimálně 10 % způsobilých výdajů projektu. Spolupracuje-li žadatel s dalším podnikem, k naplnění definice účinné spolupráce nesmí ani jeden ze členů konsorcia nést více jak 70 % způsobilých výdajů projektu a jeden z nich musí být malým, či středním podnikem.

Pokud záměrem žadatele není získat zvýhodněnou míru podpory za účinnou spolupráci, musí všichni členové konsorcia nést alespoň nějaké náklady projektu. Konkrétní procento stanoveno není.

Veškeré finanční toky jdou přes žadatele, který přeposílá patřičnou část podpory partnerům projektu. Rovněž Žádost o platbu podává žadatel za všechny členy konsorcia, nikoliv každý člen konsorcia zvlášť.

Dotace je proplácena mírou podpory, která je uvedena v systému IS KP14+, tj. mírou představující vážený průměr za všechny členy konsorcia a za celý projekt.

Míra podpory uvedená v žádosti o podporu v ISKP14+ (a podle ní vypočtená max. výše dotace v RoPD) se liší od míry podpory dle rozpočtu za jednotlivé subjekty v závislosti na míře podpory a poměru PV/EV v dané etapě.

V tomto případě doporučujeme, aby žadatel vyplatil partnerům projektu dotaci dle jednotlivých měr podpory (tedy skutečné ZV daného subjektu násobené jeho mírami podpory dle Rozpočtu) a sám nesl náklady/přebytky z rozdílu mezi mírou podpory dle systému a mírou podpory dle rozpočtu.

Při kontrole závěrečné žádosti o platbu dochází ke kontrole a porovnání těchto dvou údajů:

– výše dotace dle systému (reálné výdaje vynásobené mírou podpory uvedené v žádosti o podporu v ISKP14+).

– výše dotace dle jednotlivých měr podpory (reálné výdaje vynásobené příslušnou mírou podpory u rozpočtových položek žadatele o podporu a členů konsorcia)

Pokud výše dotace dle systému bude vyšší než dotace dle jednotlivých měr podpory, dojde ke krácení, jelikož žadateli může být proplacena max. dotace dle jednotlivých měr podpory. Pokud výše dotace dle systému bude nižší než dotace dle jednotlivých měr podpory, bude proplacena výše dotace dle systému.

Ano, existuje omezení u položky ostatní režie. Výdaje v položce ostatní režie (bráno zvlášť za výzkum a vývoj) mohou tvořit max. 15 % z položky mzdy a pojistné. Od Výzvy IV. platí tento limit v rámci etapy. U Výzvy I. až III. se tento limit kontroluje až v závěrečné žádosti o platbu, tedy za celý projekt.

Do režií lze zahrnout služby, které souvisí s realizací projektu, na rozdíl od nákladů na smluvní výzkum a konzultační činnost však mají povahu trvalých, či opakujících se činností nebo neslouží výlučně k potřebám realizovaného projektu, např. náklady na spotřebu energií, vodné, stočné, telefonické služby, náklady spojené s využíváním internetu, opravy, seřízení, pronájem zařízení využívaného pro účely projektu, nájemné atd.

Z materiálu lze do ostatních režií zahrnout materiál související s realizovaným projektem, jehož využití však není omezeno čistě pro účely daného projektu, tj. takový, který lze např. využít opakovaně i pro jiné účely. Příkladem jsou kancelářské potřeby.

Do ostatních režií nelze zahrnout mzdy pracovníků, které nejsou uznatelné v rozpočtové položce mzdy a pojistné, neuvádí-li Výzva výslovně něco jiného. Do ostatních režií lze zahrnout cestovné.

Od Výzvy VII pro položku ostatní režie platí:

Náklady na ostatní režijní náklady, které jsou nezbytné pro zajištění průběhu projektu. Maximální výše těchto způsobilých výdajů se řídí článkem č. 68 bod 1 písm. b) Nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 1303/2013 a tato režie činí max. 15 % z rozpočtové položky č. 2 Mzdy a pojistné. Řídicí orgán u této rozpočtové položky nekontroluje účetní doklady vztahující se k nepřímým nákladům, ani jejich skutečné užití, ale kontroluje pouze přímé výdaje projektu. V případě, že při následné kontrole bude část rozpočtové položky Mzdy a pojistné klasifikována jako nezpůsobilá, stane se nezpůsobilou i odpovídající část položky Ostatní režie.

Patent je možné v programu Aplikace zahrnout do způsobilých výdajů pouze v případě nákupu licence, která je nezbytná pro realizaci projektu. Zde se jedná o výdaj v rámci smluvního výzkumu. Právní poplatky hrazené příslušnému úřadu ochrany průmyslového vlastnictví či nákup služeb oprávněných zástupců při řízení o udělení patentu nejsou způsobilé výdaje programu Aplikace, nýbrž programu Inovace – projekt na ochranu práv průmyslového vlastnictví.

Ano, za předpokladu, že na jejich pořízení nebyla použita žádná podpora z veřejných zdrojů a příjemce je výši daňových odpisů schopen doložit účetními doklady, jejichž důkazní hodnota pro způsobilost nákladů je rovnocenná fakturám. Příjemci podpory si přitom mohou nárokovat pouze daňové odpisy za dobu realizace projektu.

Pro Výzvu I až VI platí, že do položky mzdy a pojistné lze zahrnout tzv. podpůrný personál (např. projektového manažera nebo koordinátora projektu), ale tyto pozice je nutné vždy odůvodnit a konkretizovat náplň činností. Bez uvedené činnosti budou takové osobní náklady Řídicím orgánem kráceny.

Od Výzvy VII platí, že mzdy zaměstnanců, kteří pouze administrují žádost o podporu, jako je např. projektový manažer, koordinátor projektu, pracovník nákupu, účetní apod., nelze zařadit do položky mzdy a pojistné. Tyto výdaje je možné zahrnout pouze do rozpočtové položky Ostatní režie. Mzdy pracovníků, které lze zahrnout do položky Mzdy a pojistné, se musí nutně vázat na výzkumně-vývojové činnosti.

Příjemci dotace dokládají ke mzdovým nákladům:

– dodatky k pracovním smlouvám u jednotlivých pracovníků vč. registračního čísla projektu, názvu pozice pracovníka, doby trvání práce na projektu, atd.; případně pak dokládají i pracovní smlouvy u zaměstnavatele, pokud obsahem dodatku není například místo výkonu práce

– souhrnné mzdové tabulky (rozpis mzdových nákladů)

– výkazy práce za jednotlivé pracovníky

– souhlas o kofinancování mezd z OP PIK

– prohlášení o úvazku max. 1,0 u zaměstnavatele od Výzvy III.

– vzorek mzdových listů, který odpovídá minimálně výši 15 % z nárokovaných osobních nákladů (tj. včetně odvodů) v rámci předložené ŽoPl

Formuláře mzdových  tabulek jsou ke stažení stránkách API v sekci metodika, vzor výkazu práce a příručka administrace žádosti o platbu jsou zveřejněny na webových stránkách API u jednotlivých Výzev.

Příjemce dotace může využít i vlastní výkaz práce. Ten by však měl obsahovat veškeré náležitosti, které jsou uvedeny ve vzoru. Forma může být jiná. Doporučujeme využívat výkazy práce zveřejněné na stránkách API s měsíčním vykazováním, nikoliv denním pro urychlení kontroly Žádostí o platbu.

Žadatel má povinnost vypsat výběrové řízení v případě zakázek nad 500 tis. Kč bez DPH u zadavatele, který není sektorovým, dotovaným nebo veřejným, a zakázek v předpokládané hodnotě nad 400 tis. Kč bez DPH u zadavatele, který je sektorovým, dotovaným nebo veřejným u položek služby poradců, expertů a studie, náklady na smluvní výzkum a konzultační služby a materiál. Od 23. 10. 2019 se mění hranice na 500 tis. Kč a 2 mil. Kč, podrobněji v Pravidlech pro výběr dodavatelů.

Nejprve je potřeba určit míru podpory na danou zakázku. Tj. příjemce dotace určí, zda daný výdaj spadá pod průmyslový výzkum, nebo experimentální vývoj.

Předpokládejme střední podnik bez účinné spolupráce, u něhož činí míra podpory na PV 60 %, míra podpory na EV 35 %. 2 mil. Kč z předpokládané hodnoty zakázky budou spadat do PV a 1 mil. Kč do EV. Potom míru podpory na danou zakázku vypočítáme:

2 000 000*0,6 + 1 000 000*0,35 = 1 200 000 + 350 000 = 1 550 000

1 550 000/3 000 000 = 0,5166 (51,66 %)

Jedná se tedy o dotovaného zadavatele, který u zakázky s předpokládanou hodnotou vyšší než 2 mil Kč má povinnost postupovat dle Zákona o veřejných zakázkách.

Upozorňujeme, že zakázkou jsou myšleny spolu související zakázky za celý projekt. Na začátku realizace projektu je proto potřeba identifikovat všechny spolu související zakázky za celý projekt (za všechny členy konsorcia dohromady) a dle toho určit předpokládanou hodnotu zakázky.

Vzájemná fakturace mezi dvěma členy konsorcia není možná. Tyto výdaje budou považovány za nezpůsobilé. Buď si náklady na danou činnost nárokuje v rámci Žádosti o platbu její vykonavatel jako příjemce dotace (podání Žádosti o platbu jako i vyplacení dotace půjde přes žadatele), nebo se bude jednat o smluvní výzkum, a potom firma vykonávající tuto činnost nebude příjemcem dotace a proplacení dotace za tyto výdaje si bude nárokovat firma, pro níž byl daný úkon vykonán (příjemce dotace).

Od III. Výzvy dokládají členové konsorcia k Žádosti o podporu pouze návrh smlouvy, který nemusí být podepsaný. Podepsaná konsorciální smlouva je vyžadována až před vydáním RoPD.

Návrh konsorciální smlouvy musí od III. Výzvy obsahovat povinné zákonné náležitosti a způsob nakládání s výsledky VaV, přičemž je nutné, aby možnost nakládání s výsledky VaV měli všichni členové konsorcia. Příjemce je povinen partnery s finančním příspěvkem zavázat k plnění podmínek Rozhodnutí o poskytnutí dotace. Přílohou smlouvy musí být i schválený rozpočet programu Aplikace. Od VII. Výzvy musí smlouva obsahovat ujednání, že i případný partner s finančním příspěvkem plní všechny podmínky Rozhodnutí o poskytnutí dotace.

Vzor smlouvy/návrhu smlouvy k dispozici není, veškeré další náležitosti si musí ošetřit členové konsorcia mezi sebou.

Před vydáním RoPD pak musí být smlouva podepsána osobami oprávněnými jednat za jednotlivé subjekty. Pokud bude smlouva podepsána v zastoupení, je pak nutné dodat i dokument, který danou možnost zastoupení upravuje (plná moc, pověření, rozhodnutí rektora apod.).

Jako způsobilý výdaj je možné považovat takové zkoušky, které vedou k ověření vlastností vyvíjeného prototypu, zda splňuje definované parametry stanovené výzkumem a vývojem. V případě, že se jedná o zkoušky, které mají za cíl ověřit, zda daný výrobek splňuje normy stanovené určitou zemí, případně mezinárodní standardy, jedná se o zkoušky, které již nejsou předmětem projektu v programu Aplikace, ale týkají se již ukončeného VaV daného produktu.