Podzim se u OP PIK nesl v duchu kontroly MSP. Základním právním dokumentem, který upravuje způsob stanovení velikosti podniku, je Příloha č. 1 NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) Č. 651/2014 Definice malých a středních podniků. Podrobněji MPO Definici MSP rozepisuje ve své metodice Aplikační výklad pro vymezení pojmů drobný, malý a střední podnikatel a postupů pro zařazování podnikatelů do jednotlivých kategorií.

Oba zmíněné dokumenty není s ohledem na nízký počet stran náročné prostudovat. Ve stručnosti Definice MSP ovšem nelze spatřovat přílišnou výhodu, neboť praxe, se kterou jsou naši žadatelé i kontroloři nuceni se popasovat, značně přesahuje teoretickou základnu. K danému tématu jsou nám tedy často kladeny doplňující či upřesňující dotazy. Při jejich zodpovídání se nejčastěji opíráme o Uživatelskou příručku k definici malých a středních podniků vydanou Evropskou komisí, která se v mnoha bodech odkazuje na relevantní rozhodovací praxi. Zde přinášíme 5 nejen nejčastěji pokládaných, ale z našeho pohledu také nejzásadnějších otázek, které se vztahují k správnému stanovení velikosti podniku.

1. Kdy nastává propojení podniků přes fyzickou osobu (FO)?

Na tomto místě je potřeba zdůraznit, že pojem PROPOJENOST značí podíl více než 50 %. Mluvíme-li o propojení podniků přes FO, pak tato FO musí v každém z posuzovaných podniků vlastnit podíl více než 50 %. Zároveň musí platit, že posuzované podniky vykonávají svou činnost nebo část své činnosti na stejném relevantním trhu nebo na sousedních trzích.

Za stejný relevantní trh se považuje takový, který zahrnuje všechny výrobky a/nebo služby, které spotřebitel s ohledem na jejich vlastnosti, ceny a zamýšlené použití považuje za zaměnitelné nebo zastupitelné.

Na sousedních trzích se výrobky a služby vzájemně doplňují, nebo náleží do stejného sortimentu výrobků, které zpravidla nakupuje stejná skupina zákazníků za účelem stejného konečného užití.

2. Co je považováno za společné jednání fyzických osob (FO)?

Propojenost podniků není posuzována pouze prostřednictvím FO, ale také prostřednictvím skupiny FO, které jednají společně. Pokud jednotlivé FO vlastní podíl menší nebo roven 50 % (tedy i menší než 25 %), neznamená to, že vazba mezi podniky bude přerušena, pokud taková FO spolu s další(-mi) společně jednající(-mi) FO vlastní v posuzovaných podnicích podíl nad 50 %. Podíly FO se tedy sčítají.

Při posuzování vazeb přes FO se nerozlišuje, zda je FO podnikající či nepodnikající. Dle výkladu Komise mají totiž vazby přes FO přednost před tím, že FO je rovněž podnikem, resp. vykonává ekonomickou činnost. Rozdíl spatřujeme pouze v tom, zda u předmětných podniků posuzujeme charakter trhů. Vlastní-li alespoň v jednom z posuzovaných podniků podíl 50 % a více FO nepodnikající, nebo skupina FO nepodnikajících jednajících společně, pak se charakter trhů zohledňuje. V opačném případě se podniky považují za propojené bez ohledu na charakter trhů (za předpokladu, že je podnik ze 100 % vlastněn fyzickými osobami).

Společné jednání nejčastěji spatřujeme v rodinných vazbách a ve skutečnosti, že FO slaďují své jednání s cílem uplatňovat vliv na obchodní rozhodnutí posuzovaných podniků, což vylučuje, aby tyto podniky mohly být považovány za vzájemně hospodářsky nezávislé. Jako vzorový příklad pak lze uvést situaci, kdy 3 společníci společně vlastní více než 50% podíl ve společnostech A a B (přičemž podíl každého z nich nepřesahuje ani hranici 25 %).

3. Jak správně stanovit počet zaměstnanců podniku?

Definice MSP jasně stanovuje hranice počtu zaměstnanců, při jejichž překročení podnik ztrácí status MSP. Uváděný počet zaměstnanců odpovídá počtu ročních pracovních jednotek. Počet osob, které pro podnik nepracovaly na plný pracovní úvazek během celého účetního období, je tedy nutné přepočíst s ohledem na rozsah úvazku konkrétního pracovníka (tj. částečný úvazek, dohoda o pracovní činnosti, dohoda o provedení práce) a/nebo s ohledem na dobu trvání úvazku (sezónní pracovníci, zaměstnanci, kteří zahájili či ukončili práci pro podnik v průběhu posuzovaného účetního období).

Do počtu zaměstnanců se započítávají také vlastníci, kteří jsou zároveň členy statutárního orgánu posuzovaného podniku, přičemž se v rámci celé vlastnické struktury započítávají pouze jednou, přestože jsou vlastníky a zároveň členy statutárního orgánu i v jiném partnerském či propojeném podniku.

4. Kdy podnik ztrácí status MSP?

Pro zodpovězení této otázky je nutné rozlišit, zda podnik ztrácí (ale i nabývá) status MSP v důsledku endogenních či exogenních změn.

Endogenní růst podniku je zapříčiněn jeho přirozeným vývojem, tedy zvýšením obratu, nárůstu aktiv či přijetí nových zaměstnanců (případně navýšení pracovních úvazků zaměstnanců stávajících). Tato změna může odrážet nestálost trhu a být jen dočasná, proto překročením prahových hodnot v jednom účetním období podnik svůj stávající status neztrácí. Pokud však překračuje prahové hodnoty ve dvou po sobě jdoucích účetních obdobích, status MSP ztrácí.

Exogenní růst nastává z důvodu změn ve vlastnické struktuře posuzovaného podniku. Nejčastěji se jedná o fúze, majetkové akvizice, ale třeba i změnu vlastníků (právnických i fyzických osob) podniku. Oproti endogenním změnám se neočekává, že by se jednalo o dočasnou situaci, případně o následek nestálosti trhů. Z tohoto důvodu se nová vlastnická struktura posuzuje k okamžiku uskutečnění transakce (přičemž dle ust. § 59 odst. 1 zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev platí, že právní účinky přeměny nastávají dnem zápisu přeměny do obchodního rejstříku). Ke ztrátě statusu MSP proto může dojít okamžitě.

5. Jak v Prohlášení k MSP vyplnit údaje za partnerské a propojené podniky?

K údajům za žadatele je nutné připočíst také údaje za podniky, které žadatel přímo či nepřímo vlastní, nebo které vlastní žadatele. Směr vazby přitom není při stanovení velikosti podniku podstatný. Zohledňují se vazby od podílu 25% výše. Údaje za partnerské podniky, tj. podniky s vazbou 25 % až 50 % se k údajům za žadatele přičtou příslušným procentem. Údaje za propojené podniky, tj. podniky s vazbou nad 50 % se přičítají ze 100 %. Partner partnera žadatele a spojenec partnera spojence žadatele se již do Prohlášení k MSP neuvádí a k údajům žadatele se nepřičítají.

Do Prohlášení k MSP se vyplňují roky N, N-1, N-2, přičemž může nastat situace, kdy rok N u žadatele a jeho partnerských či propojených podniků nemusí být shodný. Důvodem může být skutečnost, že jeden z podniků používá pro účtování kalendářní rok a jiný z vlastnické struktury používá hospodářský rok, který se od kalendářního liší. Vzhledem k tomu, že se do Prohlášení vyplňují údaje za předchozí schválené uzavřené účetní období / zdaňovací období (tj. schválené a podepsané statutárním orgánem), může nastat i situace, kdy v době vyplňování Prohlášení některé z uváděných podniků mají již schválené bezprostředně předcházející účetní období (např. rok N = 2018), ale jiné nikoliv (za ty je pak vyplněn rok N údaji roku 2017).

Dojde-li u žadatele k exogenní změně, pak se do Prohlášení uvádějí údaje za nový partnerský či propojený podnik pro roky N, N-1, N-2, přestože vazba v těchto letech neexistovala. Naopak zaniklá vazba se v Prohlášení nezohledňuje, i když v letech N, N-1, N-2 existovala. Údaje za nově vzniklý podnik jsou pak stanoveny na základě kvalifikovaného odhadu pro prvních 12 po sobě jdoucích měsíců a takto stanovené údaje se do Prohlášení uvádějí pouze za rok N. Za roky N-1 a N-2 nikoliv, v těchto letech budou vyplněny nulové hodnoty.

Všechny dokumenty uvedené v článku, včetně užitečných soudních rozsudků či rozhodnutí Komise jsou ke stažení na webu Agentury pro podnikání a inovace v záložce Metodika.