FAQ – Program Úspory energie

Výzva IV

Energetický posudek pro tyto účely se rozumí podle § 9a odst. 1 písm. f) zákona č.406/2000 Sb., o hospodaření energií, v platném znění, zpracovaný podle vyhlášky č. 480/2012 Sb. o energetickém auditu a energetickém posudku, ve znění vyhlášky č.309/2016 Sb.

Podle § 9a odst. 1 písm. Energetický posudek

e) posouzení proveditelnosti projektů týkajících se snižování energetické náročnosti budov, zvyšování účinnosti užití energie, snižování emisí ze spalovacích zdrojů znečištění nebo využití obnovitelných nebo druhotných zdrojů nebo kombinované výroby elektřiny a tepla financovaných z programů podpory ze státních, evropských finančních prostředků nebo finančních prostředků pocházejících z prodeje povolenek na emise skleníkových plynů, pokud poskytovatel podpory nestanoví s přihlédnutím k nárokům jednotlivého programu podpory jinak,

f) vyhodnocení plnění parametrů projektů realizovaných v rámci programů podle písmene e), pokud poskytovatel podpory nestanoví s přihlédnutím k nárokům jednotlivého programu jinak.

Rozhodnutí o poskytnutí dotace uvádí jako rozhodné datum splnění indikátoru povinného k naplnění plánované ukončení projektu + 5 let (u IV. výzvy programu Úspory energie 3 roky pro MSP), začátek vykazování plnění je tedy vztažen také k plánovanému ukončení projektu. Toto vykazování nemusí být vždy v souladu s nastavením zpráv o zajištění udržitelnosti projektu, pokud tedy v době podání dané zprávy nejsou k dispozici hodnoty za potřebný časový úsek, příjemce dotace uvede, že prokazovaní proběhne v další zprávě. Minimálně jednou po dobu udržitelnosti projektu musí být plnění těchto hodnot potvrzeno Energetickým posudkem, čímž se prokáže splnění indikátorů, tzn. dokládá se pouze tehdy, kdy ke splnění indikátorů dojde, a stačí doložit pouze jednou.

Doporučujeme nejdříve provést kontrolní výpočet. Srovnávací varianta se použije nebo nepoužije na základě výsledku tohoto výpočtu.

Proveďte dva následující výpočty a výsledky mezi sebou porovnejte:

  1. Postup podle článku č. 41 GBER (míra dotace: 80%, 70% nebo 60%): (investice – 8862,63*každá vyrobená MWh/rok očištěná o vlastní spotřebu FVE)*míra dotace dle velikosti podniku = A
  2. Postup podle článku č. 38 GBER (míra dotace: 50%, 40% nebo 30%): investice* míra dotace dle velikosti podniku = B

Pokud bude A ≥ B, způsobilé výdaje na FVE se nekrátí; pokud bude A < B, způsobilé výdaje na FVE se krátí.

Obdobný výpočet je potřeba provést při aplikaci jakýchkoliv OZE.

Více viz Příloha č. 2 – Vymezení způsobilých výdajů, k dispozici u IV. Výzvy.

Je potřeba si dávat pozor, jaké vstupní údaje dostane energetický specialista pro výpočet. Do výpočtu měrných způsobilých výdajů vstupují celkové způsobilé výdaje, které jsou uvedené v Žádosti o podporu (IS KP14+). To znamená jednak nejen investiční výdaje, se kterými počítají energetičtí specialisté, ale také výdaje na projektovou dokumentaci, inženýrskou činnost, výběrové řízení a samotný energetický posudek, pokud žadatel tyto položky zařadí do rozpočtu projektu v Žádosti o podporu. V případě, že jsou neinvestiční výdaje vysoké, mohou ovlivnit výši výsledných měrných způsobilých výdajů!

Ve IV. Výzvě vstupuje tato hodnota do bodového hodnocení, o to větší pozornost by měla být věnována tomu, aby byla dobře spočítána.

Ve Výzvě IV se hospodárnost kontroluje přes kritérium D Nákladová efektivita projektu. (viz Příloha č. 3 – Model hodnocení a kritéria pro hodnocení a výběr projektů, k dispozici u IV. Výzvy). Bodovanou hodnotou jsou měrné způsobilé výdaje na roční úsporu 1GJ. Žadatel může získat 0-17 bodů.

3C7I9683

Jedná se o celkové způsobilé výdaje uvedené v Žádosti o podporu (IS KP14+).

    – roční produkce nového zařízení nesmí překročit roční produkci nahrazovaného zařízení; pokud dojde k překročení roční produkce, tak musí být pro výpočet způsobilých výdajů aplikován článek 38 bod 3 b) Nařízení Komise (EU) č. 651/20147„?

V těchto případech se náklady na investici do energetické účinnosti určují na základě srovnání s podobnou investicí, která nedosahuje stejné energetické účinnosti a která by byla pravděpodobně realizována bez poskytnutí podpory. Rozdíl mezi náklady na obě investice vymezuje náklady související s energetickou účinností a představuje způsobilé náklady. Náklady, které nejsou přímo spojeny s dosažením vyšší úrovně energetické účinnosti, způsobilé nejsou.

Pokud se nahrazuje zařízení o stejné roční produkci a není žádný legislativní nebo technický požadavek na její výměnu a lze-li náklady na investici do energetické účinnosti identifikovat v celkových investičních nákladech jako samostatnou investici, tak pro výpočet způsobilých výdajů nemusí být aplikován článek 38 bod 3 b) Nařízení Komise (EU) č. 651/2014.

Pokud po realizaci opatření dochází k navýšení roční produkce nebo nelze náklady na investici do energetické účinnosti identifikovat v celkových investičních nákladech jako samostatnou investici, tak:

  1. Je nutno nalézt srovnávací variantu, která bude odpovídat navrhované roční produkci.
  2. Pokud věrohodným způsobem nelze stanovit srovnávací variantu, např. u opatření, která podporují integrované projekty (integrovaná opatření ke zvýšení energetické účinnosti), tak musí dojít ke krácení investičních nákladů na příslušné opatření, které bude odpovídat navýšení roční produkce tzn., že například v případě dvojnásobku roční produkce po realizaci opatření musí dojít ke krácení způsobilých výdajů o 50 %. Pro výpočet způsobilých nákladů se bude postupovat podle níže uvedeného vzorce:

=∗(/)

kde:

ZV … způsobilé výdaje

Ni … investiční náklady

VKp … původní roční produkce

VKn … plánovaná roční produkce

Roční produkci nahrazovaného zařízení a předpokládanou roční produkci nového zařízení je nutné uvést v popisu stávajícího stavu předmětu energetického posudku a v doporučené variantě navrhovaného opatření.

„- technologické zařízení musí být nové a současně musí být prokazatelné, že nahrazovaná zařízení již nejsou používána.“

V rámci výměny či modernizace výrobní technologie není možný prodej celku ani jednotlivých částí, protože by jejich dalším provozem byla snižována dosažená úspora. Prokazatelnost, že nahrazovaná zařízení již nejsou používána, se bude dokládat dokladem o ekologické likvidaci nebo o předání do oprávněného zařízení a potvrzení o odpisu z inventární karty, oba doklady musí žadatel o podporu doložit k Žádosti o platbu.

Specifikace těchto dokladů je následující:

1a: doklad o ekologické likvidaci – v případě vozidel, která jsou součástí technologie na skládkách, dolech, lomech atd. (např. kolové nakladače, rypadla, drtiče, dozery, dampry, hrubotřídiče). Doklad bude obsahovat následující údaje: VIN (Vehicle identification number – Identifikační číslo vozidla), SPZ, hmotnost, počet přijatých kusů, datum přijetí k likvidaci a musí být potvrzen razítkem autorizované osoby, která má oprávnění ekologickou likvidaci vykonávat).

nebo

1b: doklad o předání do oprávněného zařízení – v případě součástí (nebo celku) výrobní technologie v rámci výrobních nebo zpracovatelských činností (např. výrobní nebo sušící pece, lasery, vstřikovací lis, výrobní linky, CNC stroje atd…). Doklad bude obsahovat následující údaje: hmotnost, počet přijatých kusů, datum přijetí k likvidaci a musí být potvrzen razítkem autorizované osoby, která má oprávnění zpětného odběru vykonávat).

a zároveň

2: Kopie inventární karty majetku, z které bude patrné, že byl provedený patřičný odpis nahrazovaného zařízení.

Ne, jestliže stavební úřad ve svém vyjádření napíše, že je potřeba územní rozhodnutí nebo územní souhlas, nebude v rámci hodnocení uděleno 11 bodů za připravenost projektu, pokud tento dokument (územní rozhodnutí nebo souhlas) nebude součástí žádosti o podporu. Více viz. Příloha č. 3 – Model hodnocení a kritéria pro hodnocení a výběr projektů, k dispozici u IV. Výzvy.

Ano. Je možné, aby se energetický specialista vyjádřil ke všem specifickým podmínkám v rámci textu energetického posudku u relevantních kapitol. Ovšem velmi doporučujeme, aby byl součástí energetického posudku soupis těchto podmínek, kdy se energetický specialista ke každé vyjádří a u relevantních podmínek napíše vysvětlení, číselnou hodnotu, případně odkaz na str. (kapitolu) energetického posudku, která plnění dané podmínky deklaruje. U některých projektů bude většina podmínek nerelevantních, ale tento postup předejde tomu, aby byl projekt vyřazen, protože se energetický specialista nevyjádřil ke všem podmínkám. Některé specifické podmínky jsou obecné a ne přímo se týkající energetického posudku, proto je potřeba, aby žadatelé poskytli energetickým specialistům všechny potřebné informace.

Ne. Ve Výzvě IV není potřeba předkládat položkový rozpočet ani nabídky. Pořízení těchto dokumentů a jejich poskytnutí energetickým specialistům ovšem velmi doporučujeme. Energetický specialista tak bude schopen vypracovat přesnější energetický posudek (co se ekonomického hodnocení týká).

Ne. Ve Výzvě IV není potřeba předkládat projektovou dokumentaci.

Ano. V daném objektu ale musí převažovat činnosti odpovídající podporovaným aktivitám (min. 60 % energeticky vztažné plochy). Pokud budou převažovat nepodporované činnosti (např. hotel), projekt nebude způsobilý.

Rozšíření plochy zateplované fasády o nástavbu nebo přístavbu je možné, ale nebude se jednat o způsobilý výdaj. Zároveň náklady na účelovou přístavbu, která bude mít za následek rozšíření celkové vztažné plochy, nebude způsobilý výdaj. V rámci energetické bilance se budou brát výchozí hodnoty podle reality a ty cílové se teoreticky zredukují, aby odpovídaly původní ploše.

Příslušné podíly jednotlivých typů opatření musí být v případě komplexního projektu rozloženy rovnoměrně vzhledem k tomu, aby řídící orgán neměl pochybnosti, že se jedná o účelový projekt.

Ne. Investiční náklady uvedené v energetickém posudku nesmí být větší než způsobilé výdaje v Žádosti o podporu.

Pro stav před realizací projektu je uvažovaná pouze spotřeba z upravené energetické bilance energetického posudku týkající se příslušných úporných opatření projektu. Započítává se tedy spotřeba pouze dotčených opatření, viz Příloha č. 3 – Model hodnocení a kritéria pro hodnocení a výběr projektů, k dispozici u IV. Výzvy – prokázání trvalé úspory spotřeby energie.

Ano. V případě, že k zateplení stropu bude nutné posílení střešní konstrukce, je střešní konstrukce způsobilým výdajem. Aby nebyly pochybnosti a tyto výdaje byly považovány za způsobilé, je potřeba (nutné) předložit k Žádosti o platbu vyjádření statika.

V případě, že jsou součástí projektu způsobilé i nezpůsobilé výdaje (např. žadatel v rámci stavebních úprav provede i úpravy nebo práce, které nevedou ke snížení energetické náročnosti stavby, např. zanedbaná údržba), a pokud má žadatel na způsobilé a nezpůsobilé výdaje zpracovanou společnou projektovou dokumentaci včetně rozpočtu, musí žadatel nezpůsobilé výdaje v rozpočtu řádně a jednoznačně identifikovat a uvést je v samostatné části rozpočtu jako nezpůsobilé výdaje. Případně může žadatel označit celý stavební objekt nebo jeho část jako nezpůsobilý výdaj. Vzhledem k tomu, že k Žádosti už není potřeba předkládat položkový rozpočet, platí toto pro Žádost o platbu, kde musí být způsobilé a nezpůsobilé výdaje jednoznačně identifikovány.

Při definici stavebních úprav je nutné vycházet z ustanovení stavebního zákona č. 183/2006 Sb., který je uváděn jak ve Výzvě, tak i v Příloze č. 5 – Pravidla pro žadatele a příjemce – zvláštní část pro program Úspory energie – Výzva IV.

Stavební zákon uvádí:

Stavbou se rozumí veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání. Dočasná stavba je stavba, u které stavební úřad předem omezí dobu jejího trvání. Za stavbu se považuje také výrobek plnící funkci stavby. Stavba, která slouží reklamním účelům, je stavba pro reklamu.

Změnou dokončené stavby je

a) nástavba, kterou se stavba zvyšuje,

b) přístavba, kterou se stavba půdorysně rozšiřuje a která je vzájemně provozně propojena s dosavadní stavbou,

c) stavební úprava, při které se zachovává vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby; za stavební úpravu se považuje též zateplení pláště stavby.

Změnou stavby před jejím dokončením se rozumí změna v provádění stavby oproti jejímu povolení nebo dokumentaci stavby ověřené stavebním úřadem nebo autorizovaným inspektorem.

Údržbou stavby se rozumějí práce, jimiž se zabezpečuje její dobrý stavební stav tak, aby nedocházelo ke znehodnocení stavby a co nejvíce se prodloužila její uživatelnost.

Při rozhodování, zda se jedná o stavební práce, nebo ne, nelze postupovat dle zákona o zadávání veřejných zakázek č. 137/2006, § 8 odstavce 2, kde se hovoří o veřejné zakázce na dodávku včetně stavebních prací spočívajících v umístění a montáží. V textu tohoto odstavce je uvedeno, že se jedná o dodávku a “stavební práce“, které jsou podrobně popsané v příloze č. 3 zákona o veřejných zakázkách.

Projektová dokumentace – limit je určen 5 % ze způsobilých investičních nákladů na stavbu (ZRN+VRN), v rozpočtu je potřeba rozepsat, o jakou PD se jedná, např. PD pro stavební povolení, pro provádění stavby, dokumentace skutečného provedení a vždy s částkou. Pozor, hranice 5 % z investičních nákladů je na všechnu dokumentaci celkem (včetně podpory de minimis na dokumentaci zpracovanou před podáním Žádosti).

Vedlejší rozpočtové náklady – limit je určen 5 % ze základních rozpočtových nákladů stavby (ZRN), v rozpočtu je potřeba rozepsat, o jaké vedlejší náklady se jedná a jednotlivé ceny za tyto náklady. Do tohoto 5% limitu se počítají i ostatní vedlejší náklady. Opět musí být podrobněji specifikovány.

Inženýrská činnost – limit je určen 5 % ze způsobilých investičních nákladů na stavbu (ZRN+VRN), v rozpočtu je potřeba rozepsat, o jaké činnosti se jedná, např. Technický dozor investora, BOZP atd. a vždy s částkou pro každou podpoložku.

V případě, že výrobna elektřiny z KVET a fotovoltaických systémů je připojena do přenosové nebo distribuční soustavy nesmí dodat do přenosové nebo distribuční soustavy více než dvacet procent ročního množství elektřiny vyrobené v jím provozované výrobně elektřiny, sníženého o technologickou vlastní spotřebu elektřiny.

ANO, toto je možné pouze pro podporovanou aktivitu 3.1 g) tj.

Snižování energetické náročnosti/zvyšování energetické účinnosti výrobních a technologických procesů, mimo opatření na zdrojích na výrobu energie pro distribuci, nikoliv vlastní spotřebu vedoucí ke zvýšení její účinnosti.

Musí však být prokázáno, že v původní provozovně byla ukončena činnost. Doklad prokazující ukončení činnost se předloží nejpozději k žádosti o platbu za poslední etapu projektu (např. dokument potvrzující zrušení provozovny v živnostenském rejstříku, výmaz provozovny v online živnostenském rejstříku). Pro hodnocení projektu je třeba doložit naměřenou historickou spotřebu nahrazované technologie zrušené provozovny.

NE, musí se vycházet z energetické bilance, která vychází z doložené historické spotřeby.

Vyjádření stavebního úřadu je nutné pro všechny zamýšlené stavební úpravy. V případě, že se žadatel domnívá, že nepotřebuje územní rozhodnutí ani stavební povolení, zkonzultuje svůj stavební záměr se stavebním úřadem a požádá stavební úřad o vyjádření, zda záměr podléhá územnímu a stavebnímu řízení či nikoliv. Stavební úřad je v souladu se správním řádem povinen žadateli toto vyjádření vydat. Toto vyjádření musí být doloženo jako povinná příloha k Žádosti o podporu (plné žádosti).

Vyjádření stavebního úřadu není v žádném případě možné nahradit čestným prohlášením! V případě, kdy žadatel ví, že k realizaci projektu je nutné stavební povolení, doporučuje se k Žádosti o podporu předložit jako přílohu Žádosti kopii žádosti o stavební povolení potvrzenou stavebním úřadem.

Výzva I, II a III

Energetický posudek pro tyto účely se rozumí podle § 9a odst. 1 písm. f) zákona č.406/2000 Sb., o hospodaření energií, v platném znění, zpracovaný podle vyhlášky č. 480/2012 Sb. o energetickém auditu a energetickém posudku, ve znění vyhlášky č.309/2016 Sb.

Podle § 9a odst. 1 písm. Energetický posudek

e) posouzení proveditelnosti projektů týkajících se snižování energetické náročnosti budov, zvyšování účinnosti užití energie, snižování emisí ze spalovacích zdrojů znečištění nebo využití obnovitelných nebo druhotných zdrojů nebo kombinované výroby elektřiny a tepla financovaných z programů podpory ze státních, evropských finančních prostředků nebo finančních prostředků pocházejících z prodeje povolenek na emise skleníkových plynů, pokud poskytovatel podpory nestanoví s přihlédnutím k nárokům jednotlivého programu podpory jinak,

f) vyhodnocení plnění parametrů projektů realizovaných v rámci programů podle písmene e), pokud poskytovatel podpory nestanoví s přihlédnutím k nárokům jednotlivého programu jinak.

Rozhodnutí o poskytnutí dotace uvádí jako rozhodné datum splnění indikátoru povinného k naplnění plánované ukončení projektu + 5 let (u IV. výzvy programu Úspory energie 3 roky pro MSP), začátek vykazování plnění je tedy vztažen také k plánovanému ukončení projektu. Toto vykazování nemusí být vždy v souladu s nastavením zpráv o zajištění udržitelnosti projektu, pokud tedy v době podání dané zprávy nejsou k dispozici hodnoty za potřebný časový úsek, příjemce dotace uvede, že prokazovaní proběhne v další zprávě. Minimálně jednou po dobu udržitelnosti projektu musí být plnění těchto hodnot potvrzeno Energetickým posudkem, čímž se prokáže splnění indikátorů, tzn. dokládá se pouze tehdy, kdy ke splnění indikátorů dojde, a stačí doložit pouze jednou.

Ano. V daném objektu ale musí převažovat činnosti odpovídající podporovaným aktivitám (min. 60% energeticky vztažné plochy). Pokud budou převažovat nepodporované činnosti (např. hotel), projekt nebude způsobilý.

Rozšíření plochy zateplované fasády o nástavbu nebo přístavbu je možné, ale nebude se jednat o způsobilý výdaj. Zároveň náklady na účelovou přístavbu, která bude mít za následek rozšíření celkové vztažné plochy, nebude způsobilý výdaj. V rámci energetické bilance se budou brát výchozí hodnoty podle reality a ty cílové se teoreticky zredukují, aby odpovídaly původní ploše.

Příslušné podíly jednotlivých typů opatření musí být v případě komplexního projektu rozloženy rovnoměrně vzhledem k tomu, aby řídící orgán neměl pochybnosti, že se jedná o účelový projekt.

Ne. Investiční náklady uvedené v energetickém posudku nesmí být větší než způsobilé výdaje v Žádosti o podporu.

Pro stav před realizací projektu je uvažovaná pouze spotřeba z upravené energetické bilance energetického posudku týkající se příslušných úporných opatření projektu. Započítává se tady spotřeba pouze dotčených opatření.

Ano. V případě, že k zateplení stropu bude nutné posílení střešní konstrukce, je střešní konstrukce způsobilým výdajem.

Ano. V případě nájmu pozemků nebo budov žadatel musí předložit v okamžiku podání Žádosti o podporu nájemní smlouvu, příp. smlouvu o smlouvě budoucí nájemní. Nájemní smlouva musí být sjednána minimálně po dobu realizace projektu a dále alespoň na 5 let od předpokládaného data ukončení projektu.

Vyjádření stavebního úřadu je nutné pro všechny zamýšlené stavební úpravy. V případě, že se žadatel domnívá, že nepotřebuje územní rozhodnutí ani stavební povolení, zkonzultuje svůj stavební záměr se stavebním úřadem a požádá stavební úřad o vyjádření, zda záměr podléhá územnímu a stavebnímu řízení či nikoliv. Stavební úřad je v souladu se správním řádem povinen žadateli toto vyjádření vydat. Toto vyjádření musí být doloženo jako povinná příloha k žádosti o podporu (plné žádosti).

Vyjádření stavebního úřadu není v žádném případě možné nahradit čestným prohlášením! V případě, kdy žadatel ví, že k realizaci projektu je nutné stavební povolení, doporučuje se k žádosti o podporu předložit jako přílohu žádosti kopii žádosti o stavební povolení potvrzenou stavebním úřadem.

V případě, že jsou součástí projektu způsobilé i nezpůsobilé výdaje (např. žadatel v rámci stavebních úprav provede i úpravy nebo práce, které nevedou ke snížení energetické náročnosti stavby, např. zanedbaná údržba), a pokud má žadatel na způsobilé a nezpůsobilé výdaje zpracovanou společnou projektovou dokumentaci včetně rozpočtu, musí žadatel nezpůsobilé výdaje v rozpočtu řádně a jednoznačně identifikovat a uvést je v samostatné části rozpočtu jako nezpůsobilé výdaje. Případně může žadatel označit celý stavební objekt nebo jeho část jako nezpůsobilý výdaj.

Při definici stavebních úprav je nutné vycházet z ustanovení stavebního zákona č. 183/2006 Sb., který je uváděn jak ve výzvě, tak i v Pravidlech pro žadatele a příjemce – zvláštní části pro program Úspory energie – Výzva I.

Stavební zákon uvádí:

Stavbou se rozumí veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání. Dočasná stavba je stavba, u které stavební úřad předem omezí dobu jejího trvání. Za stavbu se považuje také výrobek plnící funkci stavby. Stavba, která slouží reklamním účelům, je stavba pro reklamu.

Změnou dokončené stavby je

a) nástavba, kterou se stavba zvyšuje,

b) přístavba, kterou se stavba půdorysně rozšiřuje a která je vzájemně provozně propojena s dosavadní stavbou,

c) stavební úprava, při které se zachovává vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby; za stavební úpravu se považuje též zateplení pláště stavby.

Změnou stavby před jejím dokončením se rozumí změna v provádění stavby oproti jejímu povolení nebo dokumentaci stavby ověřené stavebním úřadem nebo autorizovaným inspektorem.

Údržbou stavby se rozumějí práce, jimiž se zabezpečuje její dobrý stavební stav tak, aby nedocházelo ke znehodnocení stavby a co nejvíce se prodloužila její uživatelnost.

Při rozhodování, zda se jedná o stavební práce, nebo ne, nelze postupovat dle zákona o zadávání veřejných zakázek č. 137/2006, § 8 odstavce 2, kde se hovoří o veřejné zakázce na dodávku včetně stavebních prací spočívajících v umístění a montáží. V textu tohoto odstavce je uvedeno, že se jedná o dodávku a “stavební práce“, které jsou podrobně popsané v příloze č. 3 zákona o veřejných zakázkách.

Rozpočet v žádosti o podporu je nutné vždy předkládat ve formátu .xls,  .orf,. Není možné jej předložit ve formátu PDF!  Musí se jednat o exportní soubor, který lze importovat do programů Kros Plus či Build Power. Z důvodu přehlednosti výdajů ve stavebním položkovém rozpočtu je vhodné předložit souhrnný krycí list rozpočtu, který bude shrnovat jednotlivé kapitoly rozpočtu, a případně zde budou výdaje rozdělené na způsobilé a nezpůsobilé.

Ne, položkový rozpočet stavby a projektovou dokumentaci je vždy nutné přikládat jako samostatnou přílohu s názvem „rozpočet“, resp. „projektová dokumentace“. Pokud příjemce přikládá komprimované soubory ve formátu zip, rar, apod., je nutné vytvářet samostatné „soubory“ zvlášť pro projektovou dokumentaci a zvlášť pro rozpočet.

Používání vlastních položek je možné jen v případě, že požadované práce, resp. materiál v rozpočtu nejsou obsaženy v databázi ÚRS/RTS. V tomto případě musí mít položka všechny náležitosti jako položka z databáze (p. č., kód, popis, m. j., jednotková cena, množství, celková cena) a v popisu musí být podrobně popsána, případně zde musí být odkaz na popis v projektové dokumentaci (číslo výkresu, č. strany technické zprávy) tak, aby bylo možné položku ověřit resp. její cenu.

Např. položky typu „VZT potrubí a rozvody 1ks 10 400,- Kč“, „Omítka vnitřní nanášená ručně“, „Malby“, „Požární dveře se samozavíračem“ atd. jsou absolutně nepřípustné. U těchto položek není zřejmé, o jaké konkrétní práce a materiály se jedná, a není možno posoudit jejich hospodárnost!

Celkové způsobilé výdaje projektu nemohou být nižší než odhad nákladů v energetickém posudku.

Výjimku tvoří pouze případ, kdy žadatel již uskutečnil výběrové řízení a kdy se jedná o ceny reálné a ne o odhad. Toto je potřeba doložit smlouvou o dílo, jejíž součástí je i položkový rozpočet (v případě stavebních prací).

Pokud jsou celkové investiční náklady z rozpočtu projektu vyšší než způsobilé výdaje v  žádosti o podporu, je nutné rozdělit náklady na způsobilé a nezpůsobilé. Ve stavebním položkovém rozpočtu je vhodné předložit souhrnný krycí list rozpočtu, který bude shrnovat jednotlivé kapitoly rozpočtu, a případně zde budou výdaje rozdělené na způsobilé a nezpůsobilé.

Jedná se o celkové způsobilé výdaje uvedené v  žádosti o podporu (IS KP14+).

Celkové způsobilé výdaje = celkové investiční náklady v energetickém posudku + náklady na zpracování projektové dokumentace + náklady na zpracování energetického posudku.

Zařazení výdajů vynaložené na zpracování energetického posudku a projektové dokumentace do celkových způsobilých výdajů je ponecháno na žadateli.

Zařazení této specifické podmínky programu a Výzvy vyplývá z nutnosti správné aplikace článku 38 Investiční podpora na opatření ke zvýšení energetické účinnosti NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem s tím, že k dané problematice překročení kapacity, resp. výrobní kapacity vydala Evropská komise v rámci dokumentu často kladených otázek “General Block Exemption Regulation (GBER) Frequently Asked Questions“ odpověď uvedenou v bodě č. 163, jakým způsobem mají být stanoveny způsobilé náklady pro tyto případy.

Pokud se nahrazuje zařízení o stejné výrobní kapacitě, pro výpočet způsobilých výdajů nemusí být aplikován článek 38 bod 3 b) Nařízení Komise (EU) č. 651/2014. V rámci Žádosti o podporu zahrnující opatření pořízení energeticky úspornějších výrobních strojů a technologických zařízení může dojít k navýšení výrobní kapacity, ale musí být respektováno níže uvedené.

Z výše uvedených dokumentů vyplývá, že pokud po realizaci opatření dochází k navýšení výrobní kapacity:

  1. Je nutno nalézt alternativní investici, která bude odpovídat navrhované výrobní kapacitě.
  2. Pokud není možné identifikovat alternativní investici po realizaci opatření, musí dojít ke krácení investičních nákladů na příslušné opatření, které bude odpovídat navýšení výrobní kapacity, tzn., že například v případě dvojnásobku výrobní kapacity po realizaci opatření musí dojít ke krácení způsobilých výdajů o 50 %. Pro výpočet způsobilých nákladů se bude postupovat podle níže uvedeného vzorce:

ZV = Ni *  (VKp/VKn)

kde:

ZV          … způsobilé výdaje

Ni           … investiční náklady

VKp        … výrobní kapacita původní (původní roční produkce)

VKn        … výrobní kapacita nová (plánovaná roční produkce)

V rámci vyčíslení úspor pro případ 1 a 2 musí být uvažována stejná výrobní kapacita zařízení před a po realizaci projektu. Je nutné uvažovat výrobní kapacitu před realizací opatření. Za výrobní kapacitu původní se považuje původní roční produkce.

Projektová dokumentace – limit je určen 5 % ze způsobilých investičních nákladů na stavbu (ZRN+VRN), v rozpočtu je potřeba rozepsat, o jakou PD se jedná, např. PD pro stavební povolení, pro provádění stavby, dokumentace skutečného provedení a vždy s částkou. Pozor, hranice 5 % z investičních nákladů je na všechnu dokumentaci celkem (včetně podpory de minimis na dokumentaci zpracovanou před podáním žádosti).

Vedlejší rozpočtové náklady – limit je určen 5 % ze základních rozpočtových nákladů stavby (ZRN), v rozpočtu je potřeba rozepsat, o jaké vedlejší náklady se jedná a jednotlivé ceny za tyto náklady. Do tohoto 5% limitu se počítají i ostatní vedlejší náklady. Opět musí být podrobněji specifikovány.

Inženýrská činnost – limit je určen 5 % ze způsobilých investičních nákladů na stavbu (ZRN+VRN), v rozpočtu je potřeba rozepsat, o jaké činnosti se jedná, např. Technický dozor investora, BOZP atd. a vždy s částkou pro každou podpoložku.

Maximální výše výdajů na stavební práce je dána výší cen aktuálních databází soustav ÚRS/RTS v době podání žádosti. Tzn. pokud byla žádost podána v prosinci 2016, bude rozpočet porovnáván s databází 2016/II. Vzhledem k tomu, že v lednu a v červenci dochází k aktualizaci cen obou soustav, platí pro projekty podané v tomto období následující.

Žádosti podané v lednu a červenci: rozpočet bude porovnáván s databází předcházejícího pololetí.

Žádosti podané v únoru a srpnu (přechodné období): rozpočet bude porovnáván s databází, kterou žadatel uvede v rozpočtu např. ÚRS 2016/II nebo RTS 2017/I. Z toho plyne potřeba vždy uvádět databázi, ve které byl rozpočet zpracován (viz odpověď: Je potřeba uvádět, jaká cenová soustava byla použita pro zpracování rozpočtu?).

Žádosti podané v ostatních měsících: Rozpočet bude porovnáván a databází aktuální v době podání projektu. Např. žádost podána v červnu 2017 – hodnocení dle databáze 2017/I, žádost podána v září 2017- hodnocení dle databáze 2017/II.

ANO. Rozpočet by měl být vždy označen poznámkou, jaká cenová soustava byla použita. Je potřeba napsat jméno databáze (ÚRT, RTS) a datum vydání databáze. Např. RTS 2016/II nebo ÚRS 2017/I.

Dle podmínek Výzvy I Úspory energie:

Výrobna elektřiny z KVET a fotovoltaických systémů, která je připojena do přenosové nebo distribuční soustavy, nesmí dodat do přenosové nebo distribuční soustavy více než dvacet procent ročního množství elektřiny vyrobené v jím provozované výrobně elektřiny, sníženého o technologickou vlastní spotřebu elektřiny, a navíc musí být tato dodávka odůvodnitelná, tj. že se nejedná pouze o vlastní spotřebu podniku z těchto výroben elektřiny.

Dle podmínek Výzvy II Úspory energie:

Výrobna elektřiny z KVET a fotovoltaických systémů, která je připojena do přenosové nebo distribuční soustavy, nesmí dodat do přenosové nebo distribuční soustavy více než dvacet procent ročního množství elektřiny vyrobené v jím provozované výrobně elektřiny, sníženého o technologickou vlastní spotřebu elektřiny.