Program Inovace – inovační projekt podporuje inovační projekty zaměřené na uvádění nových/inovovaných produktů na trh nebo implementaci nových/inovovaných procesů výroby. Podporovanými aktivitami doplňkového charakteru jsou marketingové a organizační inovace.
Podporovanými typy projektů nejsou projekty řešící prostou obměnu výrobku, obměnu technologií, strojů a zařízení nebo racionalizaci (modernizaci) výroby, aniž by navazovaly na výzkumné a vývojové aktivity. Dále jimi nejsou projekty z oblasti výzkumu a vývoje ve smyslu zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje, ve znění pozdějších předpisů a ty, spojené pouze se zvyšováním efektivnosti využívání energie či snižováním energetické spotřeby žadatele o poskytnutí dotace.
Žadatelem může být podnikatelský subjekt, který je právnickou osobou podnikající dle zákona č. 90/2012 Sb., zákon o obchodních společnostech a družstvech nebo zemědělští podnikatelé definovaní zákonem č. 252/1997 Sb., o zemědělství a potravinářští, podnikatelé zaměřující se na výrobu položek mimo seznam uvedený v Příloze I. Smlouvy o fungování EU s projektem v oblasti VaV a inovací, dále fyzické osoby. Může se tedy jednat jak o malé a střední podniky (MSP), tak o velké podniky.
V rámci programu Inovace – inovační projekt jsou u inovačních projektů podporována následující odvětví: CZ-NACE 10-11, 13-33, E 38.32, J 58, 59.20, 60, M 71.2, S 95.1, mimo CZ-NACE 19.10 a 20.60. Na některé činnosti z těchto odvětví se však vztahuje výjimka a nemohou proto být podpořeny. Jedná se o výjimky v potravinářském průmyslu, průmyslu výroby syntetických vláken, ocelářském průmyslu a dalších uvedených v přílohách dané výzvy programu Inovace – inovační projekt.
Projekt může být realizován na území České republiky mimo území hl. m. Prahy, a to na jednom nebo i více místech. U projektů se posuzuje místo realizace projektu. Žadatel tedy může mít sídlo v Praze, ale místo realizace musí být mimo území hl. m. Prahy.
Žadatel musí být k datu podání Žádosti o podporu registrován jako poplatník daně z příjmu na finančním úřadě podle § 125 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, v platném znění, a to nepřetržitě nejméně po dobu dvou uzavřených daňových obdobích předcházejících datu podání Žádosti o podporu.
Způsobilé výdaje mohou vznikat a být uhrazené po 1. 1. 2014 nebo datu přijatelnosti projektu (přičemž je rozhodující datum, které nastalo později). Výdaj nesmí být uhrazen (a to ani zálohově) před dnem přijatelnosti projektu. Za datum přijatelnosti je považováno datum podání Žádosti o podporu. Před tímto datem je možné provést pouze výběrové řízení (u dodávek, které mu podléhají). Ostatní aktivity jako např. vystavení objednávek, uzavření kupních smluv, vystavení faktur, převzetí dodávek apod. je možné provést až po datu podání Žádost o podporu.
Do způsobilých výdajů lze obecně zahrnout např. dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek a výdaje na služby (certifikace produktů, marketingová inovace), které jsou uvedené v příslušné výzvě v dokumentu vymezujícím způsobilé výdaje. Náklady musí bezprostředně souviset s projektem a musí být vynaloženy nejdříve v den podání Žádosti o podporu.
Například pořízení použitých strojů a zařízení, náklady spojené s výzkumem a vývojem, výdaje na externí poradenské služby spojené s podáním Žádosti o podporu, DPH (jestliže je příjemce podpory plátcem DPH), splátky půjček a úvěrů, sankce a penále, kurzové ztráty, leasing a další dle textu programu a vymezení v jednotlivých výzvách.
Mezi stěžejní dokumenty obecně patří znění programu Inovace – inovační projekt, výzva a všechny její přílohy, příručka způsobilých výdajů, metodika pro stanovení hodnoty znovupoužitého majetku, Pravidla pro výběr dodavatelů, Pravidla způsobilosti a publicity – obecná část, Pravidla pro žadatele a příjemce dotace z OP PIK – obecná část. Během přípravy projektu v IS KP14+ je nutné postupovat dle Pravidel pro žadatele a příjemce – zvláštní část. Tyto a další důležité dokumenty jsou k dispozici při vyhlášení výzvy na webových stránkách API a Ministerstva průmyslu a obchodu.
Ano. Osnova studie proveditelnosti poskytuje předepsanou strukturu, kterou je nutné se řídit.
Ukončení výzkumu a vývoje se prokazuje prostřednictvím popisu ve studii proveditelnosti v příslušné kapitole dle povinné struktury, zároveň musí být doložena dokumentace prokazující existenci funkčního prototypu inovovaného produktu/procesu (např. protokoly z funkčních zkoušek produktu/procesu). V případě, že výzkumné a vývojové aktivity probíhaly zcela mimo společnost žadatele, je dokládána také smluvní dokumentace k transferu technologie (práva k nakládání s know-how týkající se inovovaného produktu/procesu).
Bližší informace ke způsobu dokládání ukončeného výzkumu a vývoje jsou uvedeny ve výběrových kritériích příslušné výzvy programu Inovace – inovační projekt.
Oběhové hospodářství
Pro získání příslušného počtu bodů postačí splnění jednoho tématu (jedné odrážky). Formát odrážek byl zvolen pro přehlednost. Odrážka nahrazuje spojku „nebo“ používanou v předchozích výzvách, kde byl text popisující podmínku získání bodů podstatně kratší.
Vymezení jednoznačnou definicí není možné a ani žádoucí (obsah pojmu se stále vyvíjí). Snad nevýstižněji z opisů, co oběhové hospodářství je a co není, je následující: „Cirkulární ekonomiku (oběhové hospodářství) je možné vnímat jako způsob výroby a spotřeby, který má vést k zpětnému navracení surovin do hospodářského oběhu poté, co není možné výrobky znovu použít, opravit, repasovat či jinak recyklovat. Na rozdíl od lineárního hospodářství, které vede k vyčerpávání zdrojů a vzniku velkého množství odpadu, je oběhové hospodářství spojeno s opakovaným získáváním materiálu a surovin.“
V dotazu, jak je formulován, je spojení „uzavření materiálového nebo energetického cyklu“. V kontextu této výzvy třeba chápat ho ve smyslu uzavírání. Čili jde o proces, o postupné kroky směřující k tomu, aby se co největší podíl primárních materiálních a energetických vstupů poté, co poslouží původnímu účelu, vracel zase na začátek.
Uzavírání materiálových nebo energetických cyklů neznamená, že se na počátek, jako vstupní surovina nebo energie vrací všechno, co zbylo na konci životního cyklu. Nemusí se přitom jednat o návrat do stejného cyklu, ze kterého vzešla, ale může posloužit jako vstup v jiném výrobním a životním cyklu.
Zároveň to neznamená, že se na „začátek“ musí vracet všechno z konce životního cyklu. V reálu taková situace stejně nikdy nemůže nastat. Některé podíly budou na konci mít takové fyzikální, chemické a materiálové vlastnosti, že je nelze znovu použít a končí jako odpad. U materiálových substancí se pak v jazyce zákona o odpadech jedná o jejich odstraňování (především skládkování a spalování), u energetických (nevyužitelnou zpravidla nízkoenergetickou substanci – odpadní teplo) o jejich vypouštění do vody a do ovzduší.
BAT (nebo BREF) je veřejný dokument typu normy, standardu apod. týkající se nějaké technologie/skupiny technologií obecně. Neváže se na konkrétní firmu nebo stát. Podle znění závazné osnovy (přílohy výzvy) má nebo může žadatel svůj projekt podpořit tím, že on v projektové žádosti (v textu podnikatelského záměru) prokáže, citujeme „“zda aplikuje poznatky z publikovaných BREF a BAT“. Je na žadateli, aby stejně jako u jiných kritérií (například u inovačního řádu) doložil míru aplikace poznatků z BREF nebo BAT (porovnáním s nějakými tam uvedenými limity). Pokud žadatel bude záměry svého projektu porovnávat s kritérii uvedenými v BAT nebo BREF, tak tyto dokumenty musí citovat.
V kritériu C3 se u podmínek pro přidělení šesti bodů píše: „Jedná se o značení produktu a jeho součástí tak, aby se prostřednictvím některého obecně uznávaného systému rozpoznávání …“. Tato obecná formulace byla použita proto, aby se pod ní dal zahrnout jak čárový kód nebo QR kód, který povede do veřejného, obecně přístupného informačního systému nebo informačního systému přístupného v rámci oboru apod., obsahujícího informace potřebné pro stanovení způsobu dalšího nakládání produktem a jeho součástmi (především o materiálovém složení, rizikových složkách apod.). Značení může být stejně tak laserovým popisem, mikroznačením ale i dalšími způsoby, které se již začínají užívat například v automotive, ve výrobě spotřební elektroniky apod. Takové značení musí umožnit automatizované strojové přečtení například při třídění rozebraných součástek. Příkladem může být zaváděné značení plastových dílů automobilů, výrobků pro domácnost apod. na konci životního cyklu, s cílem třídit plasty podle jejich a obsahu tak, aby se zajistilo další optimální nakládání s nimi.
Jednoznačným důsledkem použití spojky „a“ je, že musí být splněny obě podmínky zároveň.
Úvodní formulace u kritéria C3 sděluje, že pouze splnění některé z podmínek uveden u šesti bodů je chápáno jako jednoznačně prokazatelný krok směrem k naplňování zásad oběhového hospodářství. Na rozdíl od podmínek uvedených u čtyřech bodů, které charakterizují stav potenciální připravenosti pro naplňování cílů oběhového hospodářství.
Pokud je projekt velkého podniku zaměřen např. „pouze“ na snížení emisí a snížení jednotkové produkce zbytkové vody a nesplní některé lépe bodované kritérium, pak v kritériu C3 získá pouze dva body a nesplní vylučovací kritérium A8.
